Klíšťata i ve vyšších polohách

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku vyhodnotili projekt sledování klíštěte obecného.

Ze získaných poznatků je zřejmé, že došlo k výraznému posunu ve výškovém rozšíření klíštěte obecného na území Krkonoš. Zatímco dříve se zde tito parazité vyskytovali maximálně do nadmořské výšky 700 až 800 metrů, dnes se s nimi setkáme i v lokalitách nad tisíc metrů.

Dotazníky i vlajkování

Sledování proběhlo jednak formou dotazníkové akce, kdy byl sledován výskyt klíšťat na psech, jednak formou vlastního výzkumu v terénu pomocí metody jejich sběru na vlajku. Do dotazníkové akce, kterou Správa vyhlásila před začátkem léta, se zapojili nejen dobrovolníci, ale také boudaři, kteří vlastní kočku nebo psa, a dále pracovníci Správy KRNAP z odboru péče o les, kteří mají služební psy. "Z více než sta rozdaných dotazníků se nám jich vrátila téměř polovina. Klíšťata byla s pomocí sledování na psech zaznamenána nejvýše na Zadních Rennerovkách, tedy v nadmořské výši 1200 až 1300 metrů," informuje pracovník Správy KRNAP Jan Materna a uvádí i další lokality výskytu. Například Klínové boudy, Liščí louku, Přední Rennerovky, Friesovy, Tetřeví, Vlašské a Zrcadlové boudy, Medvědín a Pěnkavčí vrch. "I když byla prozkoumána jen malá část území Krkonoš, ze zjištěných údajů jednoznačně vyplývá, že klíšťata pronikají až k horní hranici lesa," konstatuje Jan Materna.

Podle výsledků studií švédských vědců souvisí posun rozšíření klíštěte se změnami klimatu. Ti analýzou meteorologických dat zjistili, že průběh zim v 80. a 90. letech minulého století byl velmi mírný a mrazivé počasí relativně krátké. Naopak došlo k prodloužení období příznivých pro šíření klíštěte, tedy od jara do podzimu.

Důležitá je prevence

Klíště obecné je na našem území přenašečem původců dvou závažných onemocnění, a to klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Proto bychom se měli snažit napadení klíštětem předcházet a při procházkách do přírody nosit vhodný oděv a používat repelentní přípravky.