KDYŽ SE PŘEMNOŽÍ LIŠKY
01.07.2002 | Svět myslivosti
V holandském časopise De Nederlandse Jager 12/2001 zveřejnil dr. S. Siebenga výsledky svého výzkumu o vztahu lišek k ptákům hnízdícím na zemi. Jedno z územích, které sledoval, mělo rozlohu 3000 ha a žije v něm 250 lišek, které jsou hájeny. Liščí pár, který ročně vrhne v průměru 3,8 liščat, zaujímá území 50 - 60 ha. Polovina liščat uhyne dříve než dospěje. Před kaňkováním připadá téměř 80 lišek na 1000 ha, což je největší hustota lišek v Holandsku. Každá liška uloví ročně 150 králíků. V potravě jsou dále zastoupeny myši, ptáci, houby a hmyz. Na jaře jsou na jejím jídelníčku vejce, v pozdním létě ovoce. Kromě této potravy, jíž dává liška přednost, dochází k obrovským ztrátám na ptactvu, hnízdícím na zemi. Během výzkumu v letech 1997 - 2000 ze sledované oblasti úplně vymizel racek chechtavý, stříbřitý a žlutonohý, stav čejek se snížil o 90 %, ústřičníka o 85 %, kolihy velké o 80 %, bažanta o 75 %, husice liščí o 50 %. Poklesly také stavy tchoře, hranostaje a lasičky, naproti tomu nebyly zaznamenány ztráty u pěvců, hnízdících nevysoko nad zemí.
V dalším zájmovém území - severoholandské přesypové rezervaci - připadá 40 lišek na 1000 ha. Na celém území o rozloze 5000 ha zaujímá liščí teritorium průměrně 90 ha a žijí na něm 3-4 lišky, které mají v průměru 2,9 liščat za rok. Se zákazem jejich lovu silně poklesly i v tomto území stavy ptáků, hnízdících na zemi. Týká se to především husice liščí, bělořita šedého, kachny divoké, koroptve, bažanta, ústřičníka a kolihy velké. V bezprostředním okolí rezervace poklesl stav zajíců o 80 %, který v ostatních oblastech Holandska zůstal nezměněn. Stav lišek se od 80. let zvýšil. Vrhají sice méně mladých, ale protože se zmenšilo jejich teritorium, jejich celkový počet vzrostl.
Poučný byl pokus na jednom přesypu, významném pro ptáky hnízdící na zemi. Vylíhlo se asi 20 % čejek, ale mláďata ústřičníka a břehouše černoocasého nebyla vyvedena žádná. Z části sledovaného území byly lišky odstraněny. Výsledkem bylo, že všechny tři uvedené druhy se opět objevily a začalo jich přibývat.
V období 1980 - 1984 a 1990 - 1994 poklesl stav racka chechtavého a racka malého na Lauwerském moři o 99 %, tenkozobce a jespáka bojovného o 85 %, rybáka obecného o 95 %, rybáka severního o 90 %, břehouše rudého o 83 % a čejky o 48 %.
Závěrem lze shrnout: zákazem lovu lišek drasticky klesají počty větších ptáků hnízdících na zemi. To platí i pro vzácné druhy jako je např. břehouš rudý.
Jäger, 11/2001, Rš
Svět myslivosti č. 7/2002
Další články v kategorii Ekologie
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)