Kauza Pozlovice u Luhačovic

Dr.Ing.František Libosvár přeseda OMS ČMMJ Zlín a člen MR ČMMJ

Počátkem února proběhla tiskem (MF Dnes ) a televizí NOVA zpráva o upytlačení srny v honitbě MS Pozlovice u Luhačovic. Z obecného hlediska je to právní případ, tudíž “kauza” jakých je v současné společnosti tisíce a mnohem závažnějších. Uvedené porušení zákona má právo řešit pouze policie a soudy. Protože jsme právní stát a ctíme presumpci neviny, není přistižený pachatel jmenován a je označen pouze jako “vysoce postavený myslivecký funkcionář”. Za mysliveckého funkcionáře se běžně považuje funkcionář ČMMJ. Většina informovaných nebere v úvahu, že právo myslivosti může vykonávat osoba bez členství v ČMMJ a že existují méně známé a především méně početné jiné myslivecké organizace. Špinit ČMMJ je v poslední době víc než v módě a velmi účelově to působí na veřejnost i poslance, zvláště když se v parlamentu projednává nějaká zákonná norma o myslivosti. Zprávu prezentovanou sdělovacími prostředky považuji za polopravdu a ta mívá mnohdy horší následky než čistá lež.

Zinscenovaná scéna v televizi s jinými osobami, než těmi, co se jich to týkalo, je toho dokladem. Celý případ podle skutečných aktérů byla následující:

V sobotu večer 8.2. v 19,15 uslyšel člen MS Pozlovice při čekané na černou padnout ránu u kazatelny, na které pravidelně lovil myslivecký hospodář tohoto sdružení. Ráno tento člen MS šel na místo výstřelu a našel barvu se stříží srnčí zvěře. Tuto skutečnost oznámil předsedovi MS a šli rovnou khospodáři, aby ukázal co střelil. Ten se v překvapení přiznal, že ulovil srnečka, poněvadž se mu “zdál nemocný”. Předseda žádal vydání uloveného kusu, který nebyl opatřen plombou a nebyl vypsán evidenční lístek k plombě. Srneček (ne březí srna či laň, jak to prezentovala média) byl dán k vyšetření na veterinární ambulanci. Vyšetřený kus hmotnosti 15,5 kg nevyvržený byl shledán jako zdravý. Jak z kazatelny ve tmě poznal lovec jeho nemoc lze těžko posuzovat. Po nepřijatelnosti této výmluvy hospodář předsedovi sdělil, že kus chtěl dát na občerstvení honebního společenstva. Na toto přiznání předseda MS reagoval okamžitým oznámením případu policii, která obvinila hospodáře z podezření trestného činu pytláctví. Za způsobenou škodu obviněný MS bez zdráhání zaplatil 5000 Kč a vydal ulovený kus zvěře.

Členové MS svolali mimořádnou schůzi a podle svých stanov hospodáře okamžitě vyloučili z MS. Dále podali návrh Městskému úřadu Luhačovice - odboru životního prostředí na odvolání z funkce mysliveckého hospodáře. Tento orgán státní správy jej do funkce schvaluje i odvolává.

Nebudu popisovat dotazy redaktorů médií na sekretariát OMS Zlín a moji osobu, jak často pytlačí vysocí funkcionáři naší organizace a podobně.

Okresní myslivecká rada ČMMJ Zlín s hospodářem nejednala, poněvadž pro nezaplacení pojistného a členských příspěvků do konce roku 2002 své členství ztratil a tudíž není naším členem (Nemusíme alespoň litovat, že není povinné členství v myslivecké organizaci ze zákona). Bez ohledu jak bude jmenovaný odsouzen, došlo k hanebnému profesnímu selhání konkrétní osoby, což se stává i v ostatních oborech lidské činnosti. Jedno je však jisté, pověst ČMMJ opět nevinně utrpěla a toto osvětlení celého případu je už pro sdělovací prostředky naprosto nezajímavé.

Nelze popřít, že i v našich řadách jsou lidé porušující zákon a mysliveckou etiku. Klademe si otázku proč si “ze zákona” jak tomu bylo dříve nemůžeme udělat pořádek ve svých řadách sami.

Obdivuji reakci MS jak byla rychlá a tak účinná, že se obviněný nestačil vzpamatovat a pomocí právníků se ze všeho vylhat, jak se to podařilo před několika lety v kauze “Buchlovských pytláků”. Disciplinární tresty a senáty mají sportovci i jiné instituce a za fauly, nebezpečnou hru s následkem újmy na zdraví se dávají červené karty a vylučuje se ze hry. Nikdo nemá pocit, že by mohla být porušována lidská práva a tyto přestupky musely dlouhodobě řešit soudy. Myslivci by měli možnost si rychle udělat pořádek sami mezi sebou a ulehčit práci přetíženým soudům závažnějšími trestnými činy.

Naše přání o možnosti nastolení pořádku ve vlastních řadách asi nebudou splněna, a tak čekejme, jak soudy za nějaký ten rok rozhodnou, zdali vůbec dotyčnému odeberou zbrojní průkaz a jaký trest jej ze zákona postihne. Podle dosavadních zkušeností asi trestný čin pytláctví v naší společnosti stěží snížíme na úroveň vyspělých civilizovaných států..