Káně lesní zimují i na Podřipsku
18.01.2002 | Mělnický deník
Podřipsko není jen území kolem památné hory Říp, ale zasahuje svojí podstatnou částí i do okresu Mělník. Tento rozsáhlý region je chudší na rozptýlenou zeleň, remízky, lesíky a podobně, proto jsou zde stavy hnízdících kání lesních velmi nízké. Tyto dravé ptáky přece jen v tomto regionu najdeme ve větším množství, ale pouze v zimě. S příchodem sněhu a silných mrazů do severovýchodní Evropy migrují káňata z těchto oblastí jihozápadním směrem, do střední Evropy a zimují v krajích, kde je příznivější podnebí, obvykle s minimální sněhovou pokrývkou, a kde najdou svoji hlavní potravu - myšovité hlodavce. Takovýmto místem je právě Podřipsko. Na nezoraných polích a kulturách s víceletými plodinami se káňata soustřeďují, protože zde najdou hraboše polní. Tento hlodavec je v potravě kání zastoupen 71 procenty a v "myších" letech, když jsou hraboši přemnoženi, až 85 procenty. Výzkumy ukázaly, že jedna káně uloví za jeden rok až dva tisíce hrabošů. Jeden hraboš spotřebuje za rok zhruba dva kilogramy obilí. Na polích pochopitelně žere i řepu, brambory, zeleninu, a podobně. Káně lesní je tedy v přírodě velmi prospěšná a užitečná. Přesto však káně někteří neukáznění myslivci střílejí. Tito lidé si neuvědomují, jak obrovský ekologický a ekonomický význam káňata mají. Podřipsko je každoročně velmi vhodným místem pro zimování kání. Vyskytují se zde od prosince, někdy až do března. Vždy záleží na délce zimy. Avšak téměř každou zimu se na lokalitách objeví nedostatek hrabošů. Bývá to buď při větším soustředění kání, kdy ptáci vychytají hraboše, nebo při větším sněhu a silnějších mrazech, případně oblevách a pak opětovných mrazech, kdy populace hrabošů vyhyne. Káňata pak strádají a hladoví. Letošní zima je pro hraboše a tím i káňata nepříznivá. Proto se musí káním na zimovištích pomoci přežít. Členové Stanice ekologické výchovy Ciconia Českého svazu ochránců přírody v Roudnici nad Labem každoročně káňata přikrmují. V prosinci rozvezli po pětasedmdesátikilometrovém okruhu Podřipska "berličky", dvoumetrové dřevěné kůly, které zatloukli do země. Nahoře na kůlu je sedací lišta, laťka dlouhá asi 30 centimetrů. Na "berličku" káně přilétne a z ní má dobrý rozhled po potravě. Zpravidla jednou týdně rozváží pracovníci ekocentra k "berličkám" mrtvá, veterinárně kontrolovaná jateční kuřata. Přivazují je ke kůlům na zhruba dvoumetrový provázek. Přivazování potravy má tu výhodu, že krmivo nemůže odnést liška, toulavý pes, kočka a jiní. Při dalším rozvozu potravy naleznou ochránci přírody na místě jen kostru. S příchodem jara z Podřipska káňata odlétají a vracejí se do svých severovýchodoevropských hnízdišť.
Další články v kategorii Ekologie
- Soud ve Švédsku pozastavil odstřel vlků plánovaný pro rok 2026 (16.12.2025)
- Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci (16.12.2025)
- Brusel podle šéfa EPP navrhne upustit od zákazu spalovacích motorů od roku 2035 (15.12.2025)
- Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám (12.12.2025)
- Americká EPA smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu (10.12.2025)
- Česko žádá po Polsku další opatření proti odtékání vody v okolí dolu Turów (10.12.2025)
- Největší vertikální zahrada v Česku. Vědecký projekt zkoumá, jak zeleň ochlazuje průmyslové zóny (09.12.2025)
- Na čistší a ekologičtější železniční dopravu míří z Modernizačního fondu dalších téměř 11 miliard korun (05.12.2025)
- Státy EU a europarlament se shodly na odkladu nařízení o odlesňování o další rok (05.12.2025)
- Úspory energií pro desítky tisíc domácností nebo flexibilní doprava pro špatně dostupné oblasti. MŽP představilo návrh využití Sociálního klimatického fondu (05.12.2025)

Tweet



