Kanadští vědci vytvořili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu

Vědci v Kanadě hledající alternativu ke znečišťujícím plastům objevili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu, který by se jinak vyhodil. Jejich látka by se mohla používat na výrobu celé škály produktů od obalů až po oblečení, napsal zpravodajský server Independent.

Kanadští vědci uvádějí, že rybí hlavy, kosti, kůže a vnitřnosti, které obvykle míří do odpadu, je možné proměnit na užitečnou látku, která by mohla nahradit polyuretany ze surové ropy. Ty se používají do všeho od bot a oděvů, až po lednice či stavební materiály. Existující polyuretany zanechávají velkou uhlíkovou stopu a v přírodě se rozkládají jen velmi pomalu.

Tým vědců z newfoundlandské Memorial University vedený Franceskou Kertonovou zjistil, že plasty založené na rybím oleji by mohly poskytnout řešení šetrné k přírodě a zároveň se vypořádat s problematikou odpadu z továren na zpracování ryb.

Už předchozí studie vyvinuly metody výroby plastů z rybího odpadu, ale nejnovější výzkum zachází ještě dál, když zjistil, jak by se tento materiál mohl snadno biologicky odbourat po skončení svého užitečného života.

Aby vytvořili nový materiál, použili vědci olej extrahovaný z kousků lososa, které zbyly po okrájení masa určeného pro konzumaci. Nejprve do oleje přidali v kontrolovaném prostředí kyslík, aby vytvořili epoxidy - molekuly podobné těm v epoxidové pryskyřici. Pak k epoxidům přidali oxid uhličitý a vzniklé molekuly spojili s dusíkatými deriváty uhlovodíků, aby vznikl nový materiál podobný polyuretanu.

"Je důležité, abychom začali vytvářet plasty s naplánovaným koncem života, ať už půjde o chemický rozklad, který materiál změní na oxid uhličitý a vodu, anebo recyklaci a další využití," řekla Kertonová. "Na začátku procesu s rybím olejem přetrvává slabý pach rybiny, ale jak procházíme dalšími kroky, ten pach mizí," dodala.

Od minulého léta tým tento proces upravoval, aby zjednodušil a urychlil rozklad plastů z rybího oleje. Experimenty naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky rozkládat, jakmile by to bylo potřeba. Při jednom z pokusů vědci namočili některé části rybího plastu do vody a k některým přidali lipázu - enzym, který rozkládá tuky v rybím oleji. Pod mikroskopem vědci viděli, jak na vzorcích začíná mikrobiální růst - a to včetně těch, které byly jen v obyčejné vodě. Výsledky tak podle týmu naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky odbourávat.

Kertonová s kolegyní Mikhaileyou Wheelerovou se nyní hodlají zaměřit na potenciální využití nového materiálu například v podobě obalů nebo vláken na oděvní tkaniny. "Připadá mi zajímavé, jak můžeme vzít něco z odpadu, co lidé běžně vyhazují, a udělat z toho nejen něco užitečného, ale také něco, co by mohlo změnit způsob výroby plastů," uvedla Wheelerová.

Polyuretany se tradičně vyrábějí s pomocí ropy a fosgenu, což je jedovatý plyn. Při tomto procesu vznikají isokyanáty, které dráždí oči a zažívací i dýchací soustavu, což je spojováno s vážnými záchvaty astmatu. Finální produkt se navíc v přírodním prostředí nijak snadno nerozkládá a omezená biodegradace, k níž dochází, může uvolňovat karcinogenní složky.

Autor: ČTK