Jedy ohrozily obyvatele. Nikdo je neinformoval

Při práškování lánu v Bohatých Málkovicích zasáhl pilot letadla chemickým postřikem okolní zahrádky. Zemědělci pochybení odmítají.

Uvařit si k večeři hrnec brambor, které postříkal herbicid? To by si asi každý pořádně rozmyslel. Přesně to se ale stalo rodině Hlaváčkových z Bohatých Málkovic.

Hlaváčkovi vlastní osmiarové políčko směrem na Bučovice hned za zemědělským družstvem ZEMO, které osázelo slunečnicí pole kolem celé obce. „V půli minulého týdne provádělo letadlo postřik. Pilot chemikálie nezadržel, ani když přelétal přes potok. Několik dní nato uschly keře u potoka a naše jetelina. Postřik nám zasáhl i brambory a řepu,“ postěžovala si Zdenka Hlaváčková.

Obrátila se na rostlinolékařskou správu ve Vyškově. Ta případ nejprve bagatelizovala, ale později škodu potvrdila. Nyní záležitost prošetřuje.

„Došlo k úletu postřikové kapaliny Reglone, která se používá k ukončení vegetace kulturních plodin, v tomto případě slunečnice,“ řekl inspektor Petr Homola.

Navrhnul vojtěšku posekat, usušit a spálit. „Výrobce doporučil pro jistotu zlikvidovat i řepu. Brambory prý měli Hlaváčkovi už sklizené, těch se to tedy netýká,“ dodal Homola.

Ale v případě brambor se mýlí. Rodina je vybírala až několik dnů po postřiku. Ručně vytrhávala bramborovou nať. Chemikálie se jim mohla vstřebat nejen kůží, ale i vdechováním.

Redakce chtěla poskytnout prostor i druhé straně. Jednání však nebylo snadné. Pracovnice ZEMA Svatava Lusková odmítla poskytnout spojení na jednatele firmy. Další ze tří jednatelů, Zdeněk Tejkal, telefon zavěsil ihned, jakmile se redaktorka představila. Jednatel Milan Bartošek situaci zase zlehčoval.

Teprve později se odhodlal vyjádřit. „Z naší strany nedošlo k pochybení. Brambory se před vyorávkou taky desikují. Z řepy se přece nekonzumuje nať, ale bulvy. Na bulvu nemá postřik vliv, jsou popálené jen listy. Řepě ani bramborám se nic nestalo,“ tvrdí Bartošek.

Přitom ale herbicid Reglone výrobce klasifikuje jako nebezpečný pro životní prostředí a toxický pro člověka. Dráždí dýchací orgány. Pro hospodářská zvířata je škodlivý, pro lovnou zvěř nebezpečný. Návod uvádí, že přípravek nesmí zasáhnout sousední kultury.

Kdyby družstvo informovalo o postřiku předem, neváhali by si prý Hlaváčkovi políčko přikrýt plachtami. „Foukal tehdy jihozápadní vítr, takže se postřik nepochybně dostal do dědiny. Prý se do čtrnácti dnů vstřebá, ale kolik dětí už snědlo zasažené švestky nebo hrušky? Kolik lidí nakrmilo domácí zvířectvo postříkanou jetelinou nebo trávou?“ uvažuje Hlaváček.

Podle rostlinolékařského inspektora prý družstvo nahlásilo postřik jak na Agrodům, tak i na veterinu a mysliveckému sdružení. Ale co naplat, když obyčejní lidé o tom nevěděli.

Ani starostka Bohatých Málkovic Marie Hrubá nic netušila. „Podle zákona nemají zemědělci povinnost obecnímu úřadu chemický postřik nahlašovat,“ řekla starostka.

Šetření případu je teprve v začátku. Hlaváčkovi žádají výměnu zasažených brambor a řepy za čisté a náhradu jeteliny. Vyškovský Deník bude případ dál sledovat.