Jed ohrožuje hlavně srdce a mozek
15.02.2000 | Lidové noviny
LN 15.2.2000
Jed ohrožuje hlavne srdce a mozek
PRAHA Kyanidová skvrna šírící se z Rumunska zpusobila rozsáhlou ekologickou katastrofu i v dalších zemích. Po proudu rumunského toku se otrávená voda dostala do Madarska a Jugoslávie, kde pronikla i do Dunaje.
Katastrofa nedozírných následku
Ekologictí odborníci se shodují, že tato katastrofa bude mít pro další život vodních organismu postižených rek i pro lidi a zvírata v jejich nejbližším okolí nedozírné následky. Ke kyanidovému loužení pri težbe zlata se používají dva typy kyanidu, kyanid draselný a kyanid sodný. Obe slouceniny jsou vysoce toxické a dobre se rozpouštejí ve vode. Pri vysoké koncentraci jsou schopny zcela vymýtit vše živé, s cím prijdou do styku. Tyto jedovaté látky jsou pri vysokých dávkách považovány za mutageny a za látky toxické pro reprodukci. V zásade existují dve cesty otravy kyanidem. Zaprvé požitím potravin ci vody obsahující kyanid, za druhé vdechnutím vzduchu, který obsahuje vetší množství kyanovodíku. Plynný kyanovodík vzniká pri styku kyanidu s kyselým prostredím. Tento plyn je bezbarvý a je cítit po horkých mandlích. I krátkodobé vystavení vysoké koncentraci kyanidu ve vzduchu ohrožuje srdce a mozek a muže vyvolat kóma i smrt. Dlouhodobé vystavování nižším koncentracím kyanidu má za následek dýchací obtíže, zvracení, srdecní problémy, bolesti hlavy, zmatenost a jiné obtíže. Kyanid také dráždí pokožku. Smrt muže zpusobit také požití vysoce koncentrovaného kyanidového roztoku. Pri akutní otrave kyanidem pomuže pouze co nejrychleji poskytnutá lékarská péce a vcasné nasazení léku tzv. antidotu. Zvírata v rekách Tisa a Dunaj, na které pusobil kyanid ve velké koncentraci, trpela blokací tkánového dýchání, pri nemž není využíván v bunkách kyslík.
Cloveka ohrožuje jed víc než ryby
S temito nebezpecnými chemikáliemi se lépe vyrovnávají nižší vývojové typy organismu. "Ryby jsou pri úniku kyanidu otravou ohroženy mnohem více než plankton, clovek je zase ohrožen více než ryby," uvedl reditel odboru environmentálních rizik Karel Bláha z ministerstva životního prostredí. Jak dlouho vydrží kyanid v životním prostredí? "Akumulace látek v tkáních zasažených organismu nebude vysoká. Dlouhodobé pretrvávání ci ukládání kyanidu v organismech je nepravdepodobné. Toxicita v postižených rekách se navíc bude postupne snižovat, masivní vstup do potravního retezce nehrozí," uvedl Bláha. Organismy uhynulé na základe vysoké koncentrace kyanidu ve vode jsou ale pochopitelne nepoživatelné.
lin
Další články v kategorii Ekologie
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)
- Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy (04.06.2026)
- Na pastviny nad jesenickou Ovčárnou míří stovka ovcí. Pomáhají s péčí o horské hole (03.06.2026)
- NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit (02.06.2026)
- Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí (01.06.2026)
- Vavrouškovu cenu za environmentální osvětu získaly tři laureátky (29.05.2026)
- Umožněte zvířatům přístup k vodě. Vedra letos přišla příliš brzo, v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata (28.05.2026)
- Návrat divokých koní, zubrů a praturů do krajiny podporuje rozmanitost hmyzu, potvrzuje rozsáhlá česká studie (27.05.2026)

Tweet



