Je vláda víc ekologická než předchozí?

Václav Šmejkal, ředitel Centra pro evropskou integraci Hospodářské komory: Více než 87 procent podnikatelů v našem průzkumu odpovědělo, že vláda nedělá dost, aby firmy informovala o ekologických nárocích členství v EU a pomohla jim. Podnikatelům se oprávněně zdá, že při harmonizaci zákonů jsou naše exekutiva a legislativa papežštější než papež a jde jim hlavně o to rychle a formálně něco splnit, než se zamyslet nad dopady nových předpisů. Mně osobně tato vláda ekologičtější než předešlé nepřipadá. Ekologická vláda by zřejmě nesvěřila péči o vody ministerstvu zemědělství, nekoketovala s myšlenkou výstavby dalších jaderných elektráren a asi by kvůli dálnici podtunelovala České středohoří.

Petr Horáček, výkonný ředitel České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj: Nemám žádný důvod tvrdit, že je současná vláda ekologičtější než předchozí, ač opět využívá termín udržitelný rozvoj. Jsem přírodovědec a hodnotím měřitelné výsledky. A ty jsou v ochraně životního prostředí naprosto přesvědčující. Výrazné zlepšení čistoty ovzduší a vod, plnění mezinárodních dohod, například o ochraně ozónové vrstvy, dokazuje, že péče o životní prostředí bylo prioritou pro všechny vlády a celé politické spektrum. To je, myslím, také důvodem, že úspěchy v této oblasti nejsou politickým tématem. Žádná politická strana je nemůže využít k prosazování vlastních mocenských zájmů. Přitom v rychlosti snižování znečištění a výdajích na ochranu životního prostředí patříme mezi absolutní špičku OECD a to by jistě stálo za zmínku.

Václav Vašků, mluvčí české pobočky Greenpeace: Současná vláda se chová k životnímu prostředí určitě lépe než vláda Václava Klause. Nynější Zemanova vláda ale bohužel není jednotná, zuří v ní boj o kompetence. Hospodářská ministerstva i nadále nemilosrdně válcují zájmy ochrany přírody. Výstražným příkladem je zejména ministr Grégr, jehož hospodářské vize o stavbě nových jaderných elektráren a uranových dolů silně připomínají padesátá léta.

Josef Pavel (ODS), primátor Karlových Varů: Prosazování politické vůle spolu s následným uplatňováním přijatých zákonů na ochranu životního prostředí z let 1990 až 1994 přineslo nepopiratelné snížení emisí v ovzduší i vypouštěného znečištění do vodních toků. Signály, že se do našich potoků a řek vrací život považuji za důsledek dobře nastavené politiky všech předchozích vlád. Navázat na tuto práci se zřejmě snaží i dnešní vláda. Na hodnocení dlouhodobě přijatých opatření (dokument Státní politika životního prostředí z roku 1999) je příliš brzy. S rozhořčením však sleduji vlažný postoj vlády k rádoby ochráncům životního prostředí, kteří svými činy proti výstavbě novodobých technologických celků (dálnice, obchvaty měst apod.) nejen trvale znemožňují moderní přepravu surovin a zboží, což vede ke snižování úrovně vůči ostatním státům, ale především nás tyto hrstky "lobbistů" nutí ve městech dýchat zvyšující se množství výfukových zplodin, a tak paradoxně svým nezodpovědným jednáním ohrožují i lidské životy.