Je liška mlsnější než rys?

Petra Fejklová & Jaroslav Červený

Znát podrobný jídelníček naší zvěře je důležité zmnoha hledisek a otázka kladená vnázvu našeho příspěvku není vůbec nesmyslná ani zbytečně nadnesená. Možná je pouze neobvykle formulována. Odpověď na tuto otázku nám však umožní lépe pochopit nejen vzájemný vztah či potravní konkurenci lišky a rysa, ale i význam obou těchto šelem vnaší přírodě.

V 80. letech 20. století, kdy byla vrámci řešení projektu “Lynx” posilována nově vznikající populace rysa ostrovida na Šumavě, bylo za důležitý argument podporující vysazování rysů považováno snížení početního stavu lišek a následná likvidace vztekliny. Další tvrzení označovalo rysy kvůli lovu hlodavců a nemocné či jinak postižené srnčí zvěře za důležitější “zdravotní policii”, než jakou vnaší přírodě vykonávají lišky. Třetím argumentem pak bylo tvrzení, že rys bude svou působností rozptylovat tlupy jelení zvěře a tím omezovat škody na lesních porostech. Bohužel tehdy nebyl ani jeden z těchto názorů podložen seriozním srovnávacím studiem složení potravy rysa a lišky. Dnes již asi také nezjistíme zda prezentované názory byly jen výsledkem naivity předkladatelů projektu a dalších propagátorů vysazování rysů nebo jejich účelovou manipulací stehdy dostupnými literárními údaji. Praxe totiž ukázala, že se skutečnost steoretickými předpoklady ne vždy zcela shoduje. Na obranu výše zmíněného projektu je však nutno konstatovat, že vtehdejší době se potravní ekologií rysa a lišky a překryvností jejich potravních nik u nás nikdo soustavně nezabýval (vzhledem krozšíření obou druhů u nás ani nemohl) a ani zahraniční poznatky nebyly příliš bohaté. Zcela pak scházely údaje zoblastí, kde byl rys do volné přírody uměle rozšiřován. Tato situace trvala až do nedávné doby, kdy se zpracovaly podrobné potravní studie obou druhů nejen vrůzných částech Evropy, ale i u nás.

U nás byla potrava rysa ostrovida a lišky obecné studována na Šumavě vletech 2000 2002. Na daném území je rys ostrovid vsoučasné době jedinou volně žijící velkou šelmou. Liška obecná, jejíž početnost je ve sledované oblasti velmi vysoká může za určitých podmínek patřit kpotravním konkurentům rysa.

Pro stanovení kvalitativního složení potravy obou druhů šelem byla použita metoda rozboru vzorků trusu a žaludků. Celkem bylo analyzováno 122 vzorků trusu a 26žaludků rysa ostrovida a 401 vzorků trusu a 91žaludků lišky obecné.

Výsledky rozborů trusu rysa

Potrava rysa ostrovida je vjednotlivých částech jeho poměrně velkého areálu dosti odlišná a do značné míry závisí na lokálním složení fauny. Nejčastější potravou rysa ostrovida vesledované oblasti byli savci, kteří byli určeni v 99,18 % všech analyzovaných vzorcích trusu. Ze savců se nejčastěji vyskytovali zástupci řádu kopytníků (82,79 %), dále zástupci hlodavců (36,89 %), zajíců (20,49 %), šelem (10,66 %) a hmyzožravců (0,82 %).

Ze skupiny kopytníků byl nejčastější kořistí rysa (seřazeno podle klesající hodnoty frekvence): srnec obecný (61,48%), následovaný jelenem lesním (26,23 %) a prasetem divokým (13,11 %). Vpotravě rysa byl dále zjištěn muflon (3,28 %) a pouze v 1 vzorku byla determinována domácí ovce (0,82 %).

Zajímavé bylo nemalé zastoupení hlodavců vpotravě rysa. Ačkoliv představují pouze malý podíl zkonzumované biomasy, není jejich relativně vysoké zastoupení zanedbatelné. Knejvíce loveným druhům hlodavců patřili (seřazeni podle klesající hodnoty frekvence): norník rudý (6,56 %), hraboš polní (5,74 %), hryzec vodní a hraboš mokřadní (2,46 %). Další hlodavci (veverka obecná, hrabošík podzemní, myšice lesní a potkan) se vanalyzovaném materiálu vyskytovali sfrekvencí nižší než 2 %.

Ačkoliv hlavní podíl vpotravě rysa představují herbivorní savci (býložravci), jsou vjeho potravě zastoupeny také šelmy. Vanalyzovaném materiálu byly určeny následující druhy šelem (řazeno podle klesající hodnoty frekvence): liška obecná (6,56 %), domácí kočka (2,46 %), jezevec lesní a kuna bez určení druhu (<2 %). Většina zjištěných zástupců šelem představuje spíše náhodnou složku vpotravním spektru rysa. Výraznější zastoupení však představovala liška obecná, která by mohla být jedním zalternativních zdrojů kořisti. Predace lišek rysem může být výsledkem individuální specializace rysa na tento druh.

Zajímavý byl nalez krtka obecného v 1 analyzovaném vzorku trusu. Hmyzožravci se vpotravě rysa vyskytují pouze ojediněle.

Neméně důležitou potravní složkou byli ptáci (16,39 % všech analyzovaných vzorků). Vzhledem ke značnému poškození peří po průchodu trávicí trubicí nebylo možné jeho detailnější určení.

Výsledky rozborů žaludků rysa

Zanalyzovaných 26 žaludků bylo 7 prázdných (26,92 %). Nejčastější potravou rysa podle obsahu žaludku byli savci (73,08 %). Z nich se nejčastěji vyskytovali zástupci řádu kopytníků (61,53 %), dále zástupci hlodavců (19,23 %), zajíců (19,23 %) a šelem (3,85 %).

Ze skupiny kopytníků byl nejčastější kořistí rysa (seřazeno podle klesající hodnoty frekvence): srnec obecný (50,00 %), následovaný jelenem lesním (15,38 %) a prasetem divokým (11,54 %). Ze skupiny hlodavců se vpotravě rysa vyskytovaly následující druhy (seřazeno podle klesající hodnoty frekvence): norník rudý (15,38 %), hraboš polní (11,54 %) a hraboš mokřadní a myšice bez určení druhu (3,85 %). Zajíc polní byl zastoupen v 19,23 % analyzovaných žaludků. Ze skupiny šelem byla vpotravě rysa určena pouze liška obecná (3,85 %).

Důležitou potravní složkou byli i ptáci (12,67 % žaludků). Vzhledem ke snazší identifikaci peří vanalyzovaných žaludcích bylo možné jeho detailnější určení. Zptáků byl vpotravě rysa určen jeřábek lesní (7,69 %) a dále kos černý, sojka obecná a drozdovití bez určení druhu (3,85 %).

Zuvedených skutečností je zřejmé, že vpotravě rysa jsou zastoupeny i mnohé jiné druhy živočichů, než spárkatá zvěř. Podle rozboru trusu byli dokonce vněkterých vzorcích zletního období zastoupeni pouze hlodavci. Tyto výsledky jsou např. zcela ve shodě súdaji zjištěnými na Slovensku.

Výseldky rozborů trusu lišky

Liška obecná patří mezi potravní oportunisty. Její spektrum potravy je velice široké a složení je závislé na lokální potravní nabídce. Nejčastější potravou lišky obecné ve sledované oblasti byli savci, kteří se vyskytovali v 88,28 % všech analyzovaných vzorcích trusu. Nejvýznamnější zastoupení představovali hlodavci (71,07 %), dále následovali zástupci řádu kopytníků (32,17 %). Ostatní savci jako hmyzožravci, šelmy a zajíci se vyskytovali sfrekvencí nižší než 7 %.

Zhlodavců se vpotravě lišky nejčastěji vyskytovali následující zástupci (řazeno podle klesající hodnoty frekvence): hraboš bez určení druhu (21,70 %), hraboš polní (20,20 %), hraboš mokřadní (7,23 %) a hrabošík podzemní (4,25 %). Další hlodavci (veverka obecná, plšík lískový, hryzec vodní, norník rudý a myšice bez určení druhu) se vanalyzovaném materiálu vyskytovali sfrekvencí nižší než 3 %.

Druhou důležitou složku potravy představovali kopytníci (32,17 %). Ztéto skupiny byl v 16,70 % vzorků srnec obecný, následovaný prasetem divokým (9,48 %) a jelenem lesním (3,74 %). Vnízkém zastoupení byla vpotravě lišky nalezena také hospodářská zvířata (ovce, koza a skot).

Hmyzožravci byli vpotravě lišky zastoupeni pouze v 3,99 % vzorků. Ztéto skupiny byl určen krtek obecný, rejsek obecný a rejsek malý. Šelmy se vpotravě lišky vyskytují spíše náhodně a většinou vmalém množství. Snejvětší pravděpodobností jsou konzumovány pouze jejich mršiny. Vanalyzovaném materiálu byla pouze v 1 vzorku určena domácí kočka. Poměrně malý podíl vpotravě lišky tvořili zajíci, kteří byli nalezeni pouze v 5,24 % vzorků. Nízké zastoupení zajíce vpotravním spektru lišky souvisí pravděpodobně sjeho rozšířením a nižší populační hustotou voblasti Šumavy. Vanalyzovaném materiálu byl ve 2 % vzorků nalezen domácí králík, který pravděpodobně představuje snadněji dostupný zdroj potravy zejména vokolí lidských sídel.

Nemalé zastoupení v potravě lišky tvořili ptáci (13,96 %). Vzhledem ke značnému poškození peří po průchodu trávicí traktem nebylo ve většině vzorků trusu možné určit, o jaký druh se jedná. Vněkolika vzorcích bylo nalezeno peří hrabavých ptáků. Ztéto skupiny bylo vpotravě lišky možné určit tetřeva hlušce a jeřábka lesního (oba druhy pouze v 0,50 % vzorků) a dále slepici domácí (2,99 %). Zdalších druhů ptáků bylo identifikováno peří kachny divoké (0,50 %).

Poikilotermní obratlovci (obratlovci jejichž teplota těla závisí převážně na teplotě prostředí) tvoří vpotravním spektru lišky spíše náhodnou složku a jejich zastoupení bylo velice nízké. Vanalyzovaném materiálu byli v 4,99 % nalezeni zástupci plazů (ještěrka živorodá a ještěrka bez určení druhu), pouze vjednom vzorku byl nalezen zástupce obojživelníků (skokan hnědý) a rovněž vjednom vzorku zástupce ryb (vranka obecná).

Vpotravě lišky byli zejména ve vzorcích zletního a podzimního období nalezeni zástupci bezobratlých (28,93 % všech vzorků), zejména imága brouků, mravenci, blanokřídlý hmyz, luční kobylky, koníci, dále larvy brouků či žížaly. Ačkoliv zastoupení bezobratlých vpotravním spektru lišky bylo vysoké, znutritivního hlediska má tato složka podstatně menší význam. Výskyt plodů vpotravě lišky měl podobně jako vpřípadě bezobratlých výrazně sezónní charakter. Plody byly nalezeny ve 24,69 % všech vzorků. Vpotravě lišky byly nalezeny jak plody zovocných stromů (jablka, hrušky, třešně či višně) tak plody lesní (maliny, borůvky, brusinky a jeřabiny).

Lidské odpadky byly vpotravě lišky zastoupeny snízkou frekvencí, nicméně zejména ulišek žijících vpříměstských oblastech mohou představovat hlavní potravní složku.

Výsledky rozborů žaludků lišky

Zcelkového počtu 91 žaludků bylo 26 žaludků bez obsahu (28,57 %). Nejčastější potravou lišky obecné ve sledované oblasti byli savci, kteří se vyskytovali v 86,15 % plných žaludků. Nejvýznamnější zastoupení představovali hlodavci (66,15 %), dále následovali zástupci řádu kopytníků (15,38 %). Ostatní savci jako hmyzožravci, šelmy a zajíci se vyskytovali sfrekvencí nižší než 10 %.

Zhlodavců se vžaludcích lišek nejčastěji vyskytovali následující zástupci (řazeno podle klesající hodnoty frekvence): hraboš polní (41,54 %), hraboš bez určení druhu (21,54 %), hraboš mokřadní (12,31 %), hryzec vodní a norník rudý (7,69 %) a myšice bez určení druhu (6,15 %). Další hlodavci (veverka obecná, plšík lískový, hrabošík podzemní, potkan, myšice křovinná a myška drobná) se vanalyzovaném materiálu vyskytovali sfrekvencí nižší než 2 %.

Druhou důležitou složku potravy představovali kopytníci (15,38 %). Ztéto skupiny byl v10,77 % plných žaludků srnec obecný, následovaný prasetem divokým (3,08 %) a jelenem lesním (1,54 %).

Hmyzožravci byli vpotravě lišky zastoupeni v 7,69 % žaludků. Ztéto skupiny byl určen krtek obecný, rejsek obecný, rejsek malý a bělozubka šedá.. Zástupci šelem byli určeni v3,08% žaludků. Vanalyzovaných žaludcích byl nalezen hranostaj a kuna bez určení druhu. Poměrně malý podíl vpotravě lišky tvořili zajíci, kteří byli nalezeni v 7,69 % žaludků. Domácí králík byl nalezen pouze v 1 žaludku.

Nemalé zastoupení v potravě lišky tvořili ptáci (20,00 %). Vanalyzovaných žaludcích byl v 3,08 % určen jeřábek lesní a domácí slepice. Ostatní zástupci jako kachna divoká, kos černý, kvíčala, drozd bez určení druhu, pěnkava a červenka byli určeni v 1,54 % žaludků.

Podobně jako vanalyzovaných vzorcích trusu bylo zastoupení poikilotermních obratlovců vpotravním spektru lišky velice nízké. Vanalyzovaném materiálu byli v 4,61 % nalezeni zástupci plazů (ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka obojková) a pouze vjednom vzorku byl nalezen zástupce obojživelníků (skokan hnědý).

Podobně jako vanalyzovaných vzorcích trusu byli vžaludcích zletního a podzimního období nalezeni zástupci bezobratlých (16,92 %), zejména imága brouků, kobylky, koníci, sršně či žížaly. Výskyt plodů vpotravě lišky měl podobně jako vpřípadě bezobratlých výrazně sezónní charakter. Plody byly nalezeny v 18,46 % žaludků. Vpotravě lišky byly nalezeny jak plody zovocných stromů (jablka, hrušky, třešně, višně, švestky) tak plody lesní (borůvky, bezinky, trnky či šípky).

Lidské odpadky jako igelitová folie, kondom, slupky od salámu či zbytky zdrůbežích jatek byly nalezeny v 6,15 % žaludků

Na základě Piankova koeficientu byl stanoven překryv potravních nik rysa ostrovida a lišky obecné na 63,5%. V potravě obou sledovaných druhů šelem bylo zjištěno 20 společných potravních složek, 7 potravních složek pak pouze v potravě rysa ostrovida, 39 složek pouze v potravě lišky obecné. Mezi společné potravní složky patřili zejména zástupci hlodavců, zajíců, kopytníků a ptáků. Vpotravě lišky bylo významné zastoupení kopytníků, zejména srnce obecného. Vysoký podíl kopytníků vpotravním spektru lišky byl zaznamenán vřadě studií, které se zabývaly potravou lišek voblastech jejich společného výskytu světšími druhy šelem jako je rys. Zbytky jeho kořisti představují pro lišky snadno dostupný a okamžitě využitelný zdroj potravy, zvláště vzimním období, kdy jsou ostatní potravní zdroje málo dostupné.

Tab.1 Porovnání výsledků zjištěné potravy rysa ostrovida obecné na Šumavě

Tab.2 Porovnání výsledků zjištěné potravy lišky obecné na Šumavě