Jak se dýchá v Česku? Špatně

Česko podle Zprávy o stavu životního prostředí za rok 2007 stále pokulhává v řadě oblastí za ostatními evropskými státy. Nejvíc alarmující je především informace, že více než polovina Čechů loni dýchala vzduch, který překračoval zdravotní limity pro rakovinotvorné látky. Oblasti, kde byly emisní limity překročeny jsou sice malé, ale žije na nich přes padesát procent obyvatel Česka

„Týká se to Prahy, celé oblasti Kladenska, a hlavně celého Ostravska-Karvinska,“ potvrzuje mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Zpráva konstatuje, že největším problémem je nadlimitní obsah karcinogenní látky benzo(a) pyren, která vzniká při spalování uhlí, nafty, výroby koksu a železa. „Mezi hlavní zdroje znečištění patří vytápění domácností uhlím a automobilová doprava,“ říká Kašpar. „Bohužel některé domácnosti se vracejí k pevným palivům kvůli vysokým cenám ostatních energií. V současné době máme okolo 560 tisíc domácností, které topí uhlím a bohužel tím otravují vzduch,“ dodává Kašpar.

Právě na malé znečišťovatele ovzduší si chce ministerstvo „došlápnout“. Chystá proto nový zákon, který zavede emisní limity pro malé zdroje znečištění do 200 kilowat výkonu. Tedy pro malé domácí kotle. „Zákon počítá s tím, že po roce 2014 nekoupíte kotel, který nebude splňovat emisní limity. Také takový kotel nebudete moci provozovat, jinak vám bude hrozit pokuta,“ potvrzuje Kašpar.

Rizika související s ovzduším znečištěným benzo(a)pyrenem nejsou podle přednosty Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy v Olomouci Vítězslava Kolka takovou zátěží, jakou představuje například kouření. „Obecně se říká, že lidé, kteří mají chronické plicní onemocnění, snáší znečištěné ovzduší hůře. Nedá se však proměřit, jestli výskyt onemocnění stoupá nebo klesá vysloveně v těchto oblastech,“ říká Kolek. „Rakovina plic se u nás vyskytuje často, ale nedá se to dávat do souvislosti se znečištěným ovzduším. Přece jen se životní prostředí zlepšuje,“ dodává Kolek.

Nejhorší stav lesů v Evropě

Zpráva také uvádí, že Česko má nejhorší zdravotní stav jehličnatých lesů v Evropě. Souvisí to s vysokou koncentrací přízemního ozonu, který překračuje limit na většině území ČR. Další věc, která se na stavu českých lesů negativně projevuje, je jejich druhová skladba. „Lesy jsou jako ekosystém kvůli smrkovým monokulturám nestabilní, což ukázaly orkány Ema a Kyrill,“ vysvětluje Kašpar.

Za špatný stav lesů mohou podle zprávy i dřívější kyselé deště, které lesy na dlouhou dobu vyčerpaly. „Síra s dusíkem už sice na stromy nepadá, ale je stále obsažena v půdě. Kvůli tomu stromy slábnou,“ tvrdí Kašpar.