I téměř miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
22.10.1998 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 22.10.1998
I témer miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
Praha, Dillí - Také druhá nejlidnatejší zeme sveta - Indie - stojí na prahu hluboké vodní krize. Predevším vyprahlé centrální oblasti zeme. Príciny extrémního tlaku na vodní zdroje jsou obdobné jako v Cíne: populacní exploze, industrializace a rozvoj závlahového zemedelství. Dále pak rostoucí znecištení vody pesticidy a deravá vodovodní potrubí. V roce 1947 pripadlo podle odborníku na každého Inda 5150 metru krychlových vody. V roce 2001 však bude jednomu cloveku v prumeru dostupná jen polovina tohoto množství. Po celé zemi, sužované povodnemi i nevídaným suchem, jsou dodnes miliony lidí nuceny pít neupravenou a zdraví škodlivou rícní vodu. Vesnické ženy se plahocí dlouhé kilometry s hlinenými džbány na hlavách, aby pro své rodiny opatrily alespon minimum životodárné tekutiny. Každý rok jim jejich cesta pripadá delší a delší. Ve mestech stojí obyvatelé slumu nekonecné fronty u vozu rozvážejících vodu. Dokonce v Dillí, hlavním meste zeme, vytéká voda z kohoutku jen nekolik hodin denne. Problém komplikuje fakt, že v Indii jsou deštové srážky casto krátké a prudké a padají na vysušenou a ztvrdlou hlínu. Vláha se tak nemuže vsáknout a doplnit zásoby podzemních vod a místo toho rychle odtéká. Odborníci volají po návratu prastarých metod na zadržování deštové vody vcetne povinné výbavy nových domu speciálními zásobníky na strechách k tomuto úcelu. "Staré techniky musí být znovu použity," uvedl indický prezident Koceril Ráman Nárájanan. Tradicní malé sberné nádrže, budované v Indii již pred více než tisícem let, se prestaly užívat v 50. letech, kdy vláda zacala stavet mohutné prehrady a vodní kanály. Experti však poukazují na to, že kvuli nedostatku penez bylo dokonceno jen ctyricet procent zamýšlených projektu. "Výsledkem je, že zeme trpí obema zly, suchem i povodnemi," ríká Sunita Narain z Centra pro vedu a životní prostredí . Experti soudí, že Indie by se mohla vyhnout akutní vodní krizi, kdyby se jejím obyvatelum podarilo zachytit alespon deset procent deštové vody.
LADISLAV KRYZÁNEK
Další články v kategorii Ekologie
- O možném zákazu lovu lišek norováním budou poslanci dál jednat (06.06.2026)
- MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, zelené střechy i ochranu před sesuvy 300 miliony korun z OPŽP (05.06.2026)
- Monitorovací výbor OP Spravedlivá transformace jednal v Mostě o dalším postupu programu (04.06.2026)
- Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy (04.06.2026)
- Na pastviny nad jesenickou Ovčárnou míří stovka ovcí. Pomáhají s péčí o horské hole (03.06.2026)
- NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit (02.06.2026)
- Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí (01.06.2026)
- Vavrouškovu cenu za environmentální osvětu získaly tři laureátky (29.05.2026)
- Umožněte zvířatům přístup k vodě. Vedra letos přišla příliš brzo, v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata (28.05.2026)
- Návrat divokých koní, zubrů a praturů do krajiny podporuje rozmanitost hmyzu, potvrzuje rozsáhlá česká studie (27.05.2026)

Tweet



