I téměř miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
22.10.1998 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 22.10.1998
I témer miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
Praha, Dillí - Také druhá nejlidnatejší zeme sveta - Indie - stojí na prahu hluboké vodní krize. Predevším vyprahlé centrální oblasti zeme. Príciny extrémního tlaku na vodní zdroje jsou obdobné jako v Cíne: populacní exploze, industrializace a rozvoj závlahového zemedelství. Dále pak rostoucí znecištení vody pesticidy a deravá vodovodní potrubí. V roce 1947 pripadlo podle odborníku na každého Inda 5150 metru krychlových vody. V roce 2001 však bude jednomu cloveku v prumeru dostupná jen polovina tohoto množství. Po celé zemi, sužované povodnemi i nevídaným suchem, jsou dodnes miliony lidí nuceny pít neupravenou a zdraví škodlivou rícní vodu. Vesnické ženy se plahocí dlouhé kilometry s hlinenými džbány na hlavách, aby pro své rodiny opatrily alespon minimum životodárné tekutiny. Každý rok jim jejich cesta pripadá delší a delší. Ve mestech stojí obyvatelé slumu nekonecné fronty u vozu rozvážejících vodu. Dokonce v Dillí, hlavním meste zeme, vytéká voda z kohoutku jen nekolik hodin denne. Problém komplikuje fakt, že v Indii jsou deštové srážky casto krátké a prudké a padají na vysušenou a ztvrdlou hlínu. Vláha se tak nemuže vsáknout a doplnit zásoby podzemních vod a místo toho rychle odtéká. Odborníci volají po návratu prastarých metod na zadržování deštové vody vcetne povinné výbavy nových domu speciálními zásobníky na strechách k tomuto úcelu. "Staré techniky musí být znovu použity," uvedl indický prezident Koceril Ráman Nárájanan. Tradicní malé sberné nádrže, budované v Indii již pred více než tisícem let, se prestaly užívat v 50. letech, kdy vláda zacala stavet mohutné prehrady a vodní kanály. Experti však poukazují na to, že kvuli nedostatku penez bylo dokonceno jen ctyricet procent zamýšlených projektu. "Výsledkem je, že zeme trpí obema zly, suchem i povodnemi," ríká Sunita Narain z Centra pro vedu a životní prostredí . Experti soudí, že Indie by se mohla vyhnout akutní vodní krizi, kdyby se jejím obyvatelum podarilo zachytit alespon deset procent deštové vody.
LADISLAV KRYZÁNEK
Další články v kategorii Ekologie
- Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk (13.05.2025)
- Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna (12.05.2025)
- Invazní sršeň nemá přirozeného nepřítele. Pomoci musí člověk (06.05.2025)
- Intersucho: Na třetině území jsou tři nejhorší stupně půdního sucha (06.05.2025)
- Další část modernizace pražské ústřední čistírny vod začne příští rok (05.05.2025)
- Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších letos odtává nebývale rychle (05.05.2025)
- S.A.B. Aerospace dokončuje v Brně konstrukci družice k výzkumu klimatických změn (04.05.2025)
- Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie (02.05.2025)
- Koním Převalského na pražských Dívčích hradech se narodila dvě mláďata (02.05.2025)
- Zoo Liberec poskytla útočiště státem zabavenému tygru ussurijskému (30.04.2025)