Hříchy zemí EU: Bretaň pije moc dusičnanů, Irsko má ilegální zvířecí hřbitov

Nejen kandidátské země jsou pod lupou evropských komisařů. Evropská komise tento týden pokárala velkou část členských zemí za to, že velmi liknavě přistupují k aplikaci jejích směrnic v oblasti životního prostředí. U osmi zemí se komise rozhodla podat další žalobu u Evropského soudního dvora, protože nedodržují zákony týkající se kvality vody. Nyní obesílá země, které situaci nenapravily, varovnými oficiálními dopisy. Pokud země nevyhoví rozhodnutí soudu ani dva měsíce po přijetí varování, hrozí jim značné pokuty.

Žaloba u Evropského soudního dvora je běžným právním krokem a dotyčné zemi se s ní nesetkávají poprvé. V případě Německa soud v roce 1999 rozhodl, že nedodržuje své závazky ohledně kvality vody na koupání a frekvence odebírání vzorků vody už od roku 1985. Kvalita vody i frekvence odebírání vzorku se sice stabilně zvyšuje, ale situace v oblasti vnitrozemských koupališť podle komise zůstává stále neuspokojivá, a proto poslala Německu poslední písemné varování, oficiálni nazývané "Odůvodněný výrok" (Reasoned Opinion).

Podobně je na tom Belgie, kde padlo rozhodnutí soudu v kvitnu 2000 a od komise dostala varování druhé. Komise poslala Belgii ještě první varovný dopis, upozoroující na nedostatečné informace o tom, jak Belgie realizuje směrnici o zpracování odpadních vod v Bruselu a valonské oblasti. Švédsko dostalo mírnější formu varování, tzv. "Dopis s oficiálním upozorněním", že nemonitoruje kvalitu vody u svých koupališť tak často, jak vyžaduje směrnice.

Nizozemí má mezery v přijetí programů na snížení znečištění 99 nebezpečných látek podle směrnice o vodě. Evropský soudní dvůr to prohlásil v květnu 2001 s tím, že také chybí termíny, dokdy tyto programy země splní. Ačkoliv Holanďané už přijali nějaká opatření, nedali o tom komisi vědět a ta je proto nyní obesílá druhým písemným varováním.

Velkou Británii komise oficiálně kárá, že ještě nestanovila, které vody na území Británie budou chráněny na základě směrnice o sladkovodních rybách, a nesestavila adekvátní programy na snižování znečištění v těchto vodách.

Irsko zase podle komise zanedbává na některých místech své podzemní vody. Podle šetření irská Agentura pro ochranu životního prostředí nezajistila u skládky Avoca ochranu podzemních vod, jednomu hotelu chybí čištění odpadních vod a v městečku Ballinrobe provozují pohřebiště zvířat, aniž by dostali povolení z hlediska dopadu na podzemní vody.

Problematické pro kvalitu vody jsou v případě Německa a Francie dusičnany z umělých hnojiv. Německo soudní dvůr loni v březnu upozornil, že ve své legislativě nerespektuje maximální limity pro množství dusičnanových hnojiv, které mohou být použity v zemědělské půdě. Země slíbila nápravu legislativy, ale stále ji neschválila. Ve francouzské Bretani podle šetření lidé pijí vodu, která překračuje limit dusičnanu 50 mg/l, stanovený směrnicí o pitné vodě, a ke všemu neodpovídá ani standardům co se týče obsahu pesticidu.

V případě Portugalska se komise rozhodla obrátit na soudní dvůr proto, že pitná voda v této zemi obsahuje podle zpráv z let 1999 a 2000 fekální koliformní bakterie a dusičnany, a to v množství nad stanovenými standardy pro malé dodávky pitné vody. Zanedbání není podle komise tak výrazné, ale představuje možné riziko pro lidské zdraví - bakterie nebo viry ve vodi obsažené mohou být příčinou nemocí.

V tiskové zprávě Evropské komise zde se můžete dozvědět více o všech směrnicích, pro které jsou členské země terčem kritiky, a o postupu právních kroku komise.