Houbařská sezona má vypuknout již za čtrnáct dní

Pro růst hub má největší význam květnové počasí

S přicházejícími prázdninami se přiblížilo i období růstu hub. Houbaření patří k oblíbeným aktivitám, zejména tehdy, jestliže se z lesa nosí plné košíky. Milovníci hub se mohli z jejich přemíry těšit naposledy před pěti lety. Nejen o letošní sezoně jsme si povídali s Bronislavem Hlůzou, vedoucím katedry přírodopisu a pěstitelství Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Pane profesore, které roční období je pro růst hub nejdůležitější?

Pro výskyt hub má největší význam květen. Je zapotřebí, aby v tomto měsíci byl dostatek vláhy a také noční teploty by měly být vyšší. Při nedostatku srážek se podhoubí špatně rozvíjí.

Extrémně teplé a suché jaro tedy houbařům příliš radosti zřejmě neudělalo...

Letošní rok ve srovnání s loňským byl výjimečný, neboť období sucha bylo zvlášť dlouhé. To se samozřejmě musí negativně projevit i na růstu hub. Domnívám se, že ani deště posledních dnů nepřinesou v nejbližší době výraznější změnu ve výskytu hub.

O víkendu jste provedli mykologickou exkurzi v lese Doubrava v okolí Moravičan. Jaká je tedy aktuální situace přímo v terénu?

V poslední červnovou sobotu jsme navštívili jeden z lesů, který je součástí chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Tato exkurze patří k tradičním akcím Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, tedy můžeme porovnávat současný stav se stavem v předchozích letech. Celkově se dá říci, že hub ubývá. Ne snad co se týče počtu druhů, ale co do počtu jedinců. Avšak i přes květnové sucho jsme našli téměř padesát druhů hub. Ovšem pokud jde o plodnice jedlých hub, tak těch bylo velmi málo. Narazili jsme na několik hřibů žlutomasých, neboli babek, které již byly poznamenány stářím a suchem. Podařilo se nám najít i pár bedel, muchomůrku šedivku nebo holubinku mandlovou.

Kdy by měl tedy nadšený houbař vyrazit do lesa?

Můžeme se přidržet staré lidové pranostiky, že svatý Petr a Pavel naseli houby. Svátek jmenovaných připadá již na tento čtvrtek. Prázdninová houbařská sezona by měla proto vypuknout přibližně deset dní poté, ve druhé třetině července. Ovšem vše bude záviset na počasí následujících dnů. Potřebovalo by ještě trochu zapršet, ne však žádné přívalové deště, spíše lehký zahradní deštík. A také noční teploty by neměly klesnout pod deset stupňů Celsia. Denní a noční teploty by se měly co nejvíce přiblížit.

Jaké houby patří v našem regionu k těm nejvíce sbíraným?

Záleží na tom, kam houbaři chodí. V jehličnatých lesích jsou to hlavně houby hřibovité nebo muchomůrka růžovka. Zatímco v lesích listnatých se nejčastěji sbírají kozáci a některé holubinky či muchomůrky.

S houbařením se spojuje i nebezpečí otravy. Na jaké druhy by si měl méně znalý houbař dávat pozor?

Výskyt nejnebezpečnějších hub lze očekávat již od začátku července. Houbař by se měl vyvarovat například sběru muchomůrky zelené, která roste zejména v listnatých a smíšených lesích, velmi nebezpečná je rovněž muchomůrka tygrovaná, kterou můžeme najít na podobných místech a navíc ještě v lesích jehličnatých.

Je v případě pochybností se na koho v Olomouci obrátit?

Přímo na fakultě jsme zřídili mykologickou poradnu již v roce 1963. Otevřeno máme každé pondělí od 15 do 16.30 hod. v univerzitní budově v Purkrabské ulici. O prázdninách jsme přestěhovaní do olomouckého Vlastivědného muzea. Do poradny chodí dva typy lidí. Jednak lidé, kteří již houby docela dobře znají a snaží se neustále své znalosti z oblasti mykologie rozšiřovat, a na druhé straně lidé s pochybnostmi o jedlosti nalezené houby.