Hony už nejsou to, co bývaly, říká myslivec

V těchto dnech vrcholí sezona honů. Není žádným tajemstvím, že dříve rozšířená zvěř, jakou byli zajíci nebo bažanti, v honitbách ubývá. "Například bažant dnes ve volné přírodě prakticky není," tvrdí jednatel Okresního mysliveckého spolku v Jindřichově Hradci Pavel Průša.

Když srovnáte hony před dvaceti třiceti lety se současností, v čem je hlavní změna?

Skoro se to nedá srovnávat. Kdysi jsme měli na výřadech tři sta čtyři sta kusů drobné zvěře, dnes máme leckde jen tři čtyři. Počet myslivců ale zůstal stejný, stejný je i smysl myslivosti - ochrana a péče o zvěř. Zatímco dříve v honitbách převládali bažant, zajíc, kachna, dnes bychom tuto zvěř bez voliérových chovů mnohde neměli. Dnes převládá v řadě honiteb černá zvěř, srnčí šlo trochu nahoru, taktéž mufloní i dančí zvěře přibylo.

Okres Jindřichův Hradec je největší v zemi. Znamená to i nejvíce honů?

To určitě ne. Zajíc se neloví ve více než šedesáti procentech honiteb, v deseti honitbách na Třeboňsku se po loňských povodních neloví zajíc vůbec. Když vezmu v průměru, že na honitbu se uskuteční dva hony, tak celkový počet honů na celém okrese bude kolem tří set. Spíše budou společné vycházky s naháňkou na divočáky a lišky.

Už jste naznačil, že hony na zajíce skoro nejsou. Proč?

Zajíc je dnes už v tak malém počtu, že myslivci nemají vůbec žádný důvod jeho stav snižovat. Uloví se jich jen několik kusů do tomboly na ples, jinak se zajíci nechávají žít.

Všude se píše, že se přemnožila černá zvěř. Znamená to, že při honech padne hodně kusů?

Dost často to myslivci organizují tak, že dopoledne udělají vycházku na drobnou zvěř. Pak se na chvilku zastaví a odpoledne se vyrazí na divočáky.

Co přemnožená černá zvěř v honitbách způsobuje?

Jsou místa, kde jsou ozimé pšenice na polích třeba o deseti hektarech totálně zničené. Černá zvěř má ohromné množství potravy v podobě žaludů, bukvic, ale potřebuje také živočišnou potravu. Chodí na žížaly, brouky, larvy. Tím pádem dnes ničí louky a pole.

Vím, že myslivci často vyrážejí nahánět jinou škodnou - lišku. Co ta páchá v přírodě?

Dnes slovo škodná z mysliveckého slovníku zmizelo. Liška je šelma a její negativní úloha je dána tím, že je to predátor, masožravec. Napadá drobnou zvěř, ale například i srnčata. Navíc způsoby lovu lišky, které byly dříve, jsou dnes omezeny. Jestliže se v celém okrese ročně uloví tři sta čtyři sta zajíců, tak lišek přes dva tisíce. Asi sedm set z toho se vynoruje pomocí psů, ale i ti jsou cvičeni jen bezkontaktně.

Jedním z vrcholů myslivecké činnosti jsou výstavy trofejí. Už jsou potřebné kusy skoleny?

Výstava je zakončením hodnocení správnosti lovu trofejové spárkaté zvěře. Výstava se koná na jaře. Dnes o jejím pořádání rozhodují pověřené obce Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. Hradec a Třeboň se dohodly, že výstavu budou mít společně pod záštitou okresního mysliveckého spolku. V Dačicích jednáme. Pokud se jedná o srnčí, trofeje už lovci mají. Pokračuje ale dančí a mufloní říje, jelení už skončila. Střílí se divočáci. Většina trofejí teprve přibude. A jestli myslivci lovili dle chovatelských zásad, ukáže právě jarní chovatelská výstava trofejí.