Honební společnost v žádném případě neokrádá vlastníky pozemků
14.01.2004 | Deník Litoměřicka
Předsedkyně sdružení vlastníků pozemků v pondělí 12. ledna v Deníku Litoměřicka upozorňuje všechny majitele pozemků, kteří se stali členy honebního společenstva při vkladu svých pozemků při vytváření honiteb, že mohou přijít o všechen svůj majetek. Její slova považuji za nepravdivá.Toto by se mohlo stát jen v tom případě, že honební společenstvo hospodaří na uznané honitbě samo a k tomu ještě se snaží mít nějakou vedlejší hospodářskou činnost. Pak by se mohlo stát, že bude hospodařit špatně s prodělkem, za což nesou odpovědnost všichni členové honebního společenstva společně.Na Litoměřicku jsou honitby z 90 procent společenstevní, většina z nich schválené honitby pronajímá cizímu uživateli, takže nějaká hrozba prodělku, nebo ručení majetkem zásadně odpadá. Já sám jsem členem honebního společenstva již druhé desetiletí a podobné problémy, se kterými straší členy honebních společenstev vlastníky pozemků, jsem nikdy neměl, ani v našem okrese se nikde za uplynulé desetiletí, co existují honební společenstva, nevyskytly.V článku je dáván za příklad jeden vlastník, který raději z honebního společenstva vystoupil a svoje pozemky raději pronajal přímo mysliveckému sdružení. To přeci nejde, myslivecké sdružení je jen nájemce, a proto si je nemůže samo pronajmout. Podle mysliveckého zákona máme honitby vlastní (Lesy ČR, Pozemkový fond), nebo společenstevní, které tvoří vlastníci různých pozemků. Pisatelka dále nemá pravdu v tom, že valné hromady po novelizaci zákona se mohou konat jen jednou za deset let. Každé HS schvalovalo svoje stanovy a tam mají řečeno, kdy a za jakých okolností se valná hromada svolává. Pokud však valná hromada přenesla některé svoje pravomoci na honební výbor, tak ten pak řídí činnost honebního společenstva. Má pravdu v tom, že každý člen HS má právo vědět, jak se hodpodaří s finančními prostředky HS, což si může vyžádat u starosty HS.Závěrem lze říci, že pokud honební společenstvo nehospodaří v honitbě samo, tedy ve vlastní režii a honitbu pronajalo jinému uživateli, nemusí se vlastníci pozemků ničeho obávat. Ani v těch několika HS, které hospodaří v honitbě ve vlastní režii, se není čeho obávat, vždyť hospodaří jen myslivecky, bez jiné hospodářské činnosti. Tak to funguje na Litoměřicku ve většině ze sedmdesáti honiteb.Adolf Rolínek, jednatel okr. mysl. svazu Českomoravské mysl. jednoty
Další články v kategorii Ekologie
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)
- Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy (19.06.2026)

Tweet



