Havel rozpoutal spor mezi ekology a vodohospodáři

Pokud se příroda rozhodne, že zaplaví zemi jako loni v srpnu, způsobí člověku katastrofu, tvrdí vodohospodáři. Reagovali tak novoroční projev prezidenta Havla.

Jako jasnou výzvu k návratu ke krajině, v níž místo betonových ploch dominují podél toků lužní lesy a řeky se vracejí do svých původních koryt, pochopili poslední novoroční projev Václava Havla ekologičtí aktivisté. Vodohospodáři a hydrometeorologové jsou naopak k podobným názorům skeptičtí. Pokud se totiž podle nich příroda rozhodne, že zaplaví zemi takovým množstvím vody jako loni v srpnu, způsobí člověku katastrofu, které nelze zabránit. Havel se v projevu zabýval otázkou, nakolik jsou podobné katastrofy dílem přírody a nakolik si za ně může sám člověk. "Podobně jako povodně v roce 1997 jsou i ty loňské významnou a svým způsobem varovnou zkušeností pro všechny, kdo pečují o naši krajinu, o lesní a vodní hospodářství, o urbanistickou podobu lidského osídlení, jakož i pro politiky, samosprávu a podniky," řekl mimo jiné Havel. Lidé by měli podle prezidenta dobře vážit, kde jsou hranice jejich zásahů do přírody. Zejména v momentech, kdy kvůli krátkodobému a spočitatelnému prospěchu dochází k nenapravitelnému poškození životního prostředí.

Hydrometeorolog: Příroda je nemilosrdná

Co Havlova slova znamenají? Ekologové projev pochopili jednoznačně. "Prezident uhodil hřebík na hlavičku, když upozornil, že srpnové povodně znamenají varování před způsobem, jakým se u nás pečuje o krajinu, hospodaří v lesích a nakládá s řekami," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Vlivem betonování a narovnávání říčních koryt se podle něj snížila ve dvacátém století celková délka českých řek o třetinu. Místo starých smíšených lesů s ohromnou schopností zadržovat vodu čelí záplavám na mnoha místech smrkové monokultury, které dokážou zadržet desetkrát méně vody. "Ke krajině bychom se ale měli nyní chovat s úctou a pokorou a pracovat na jejím ozdravení," tvrdí Kotecký. Je ale možné, aby lidé v obavě z dalších záplav začali vracet řeky do původních koryt, přestali klást vodě překážky, stěhovali se ze záplavových území a vysazovali znovu lužní lesy? Jak by mělo vypadat takzvané ozdravení krajiny? Hydrometeorologové tvrdí: představa, že by i teoretický návrat řek do jejich přirozeného a člověkem nezasaženého prostředí výrazně snížil následky srpnové katastrofy, je naivní. "Lesy a nivy mají svůj význam. To ale platí zejména při menších povodních a v lokálním měřítku," řekl Petr Lett z Hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích. Při takovém množství vody, jaké způsobilo loňskou povodeň, by ale podle něj ani tyto přírodní překážky nedokázaly člověka při současném stupni osídlení krajiny ochránit. "Jestliže spadne někde sto milimetrů srážek, ani nejpřírodnější krajina není schopna vodu dlouho zadržet," tvrdí Lett. Lidé se podle něj musejí smířit s tím, že když příroda udeří takovou silou jako loni v srpnu, spekulace o tom, nakolik může za katastrofu dnešní civilizace, jsou zbytečné. "Samozřejmě se můžeme poučit od našich předků a nestavět tam, kam už se povodeň dostala. Na druhé straně si lze ale těžko představit, že by se lidé z těchto míst najednou začali stěhovat a bourali domy," uvedl Lett.