Genetické potraviny vráží klín mezi unii a USA

Do Francie pronikly modifikované organismy a ekologové označují nečinnost vlády za ránu dýkou do zad.

Evropská komise rozhořčila vládu Spojených států přísnějšími předpisy k označování obsahu geneticky obměněných plodin v potravinách.

Miroslav Prchal

Těsně před svými srpnovými prázdninami schválila Evropská komise směrnici ke kontroverzní otázce geneticky modifikovaných organismů (GMO), která rozlítila vládu Spojených států. Ovšem ani bruselská exekutiva nepřijala tento předpis, podle něhož budou muset výrobci potravin v zemích Evropské unie označovat na obalu obsah GMO dokonce už od jednoho procenta, jednomyslně.

V čele jedné fronty stála komisařka pro ochranu životního prostředí Švédka Margot Wallströmová, která tvrdila, že "Evropané by měli mít právo vybrat si, co je jim podáváno k obědu". A pokud tedy mají strach z jídla, v němž je jen špetka geneticky modifikovaných organismů, musí to Evropská komise respektovat a hájit názory ekologických a spotřebitelských skupin. V tomto názoru, který nakonec podpořila většina členů komise, se jistě odrážel postoj jejích krajanů, kteří takřka fanaticky dbají na zdravotní nezávadnost své stravy, byť třeba na úkor přitažlivé chuti.

Proti jejímu odporu ke GMO se v takřka tříhodinové debatě "na nože" ostře postavil nejen její kolega pro vědu a výzkum Philippe Busquin, ale i Pascal Lamy, který má v Evropské komisi na starosti zahraniční obchod. Ten si totiž okamžitě uvědomil, že zmíněná směrnice dále vyhrotí obchodní vztahy se Spojenými státy, největšími a ve světě nejpokročilejšími producenty geneticky obměněných plodin. A že bude muset se svým osobním přítelem, hlavním obchodním vyjednávačem USA Robertem Zoellickem, znovu pracně hasit další ze sporů, které mezi největšími světovými hospodářskými partnery již roky planou.

Americký vyjednávač Zoellick včera prohlásil, že stanovisko komise "zdaleka překračuje ochranu zdraví spotřebitelů a ve skutečnosti představuje obtížnou a nepraktickou regulační bariéru". Samozřejmě bariéru pro vývoz vysoce produktivní americké zemědělské výroby.

Margot Wallströmová si je jistě také vědoma problémů s Američany. Proto již smířlivěji tvrdí, že kromě zmíněného označování obsahu geneticky obměňovaných organismů ve výrobcích je další rozhodnutí komise, totiž tříleté moratorium na povolení dovozu dalších potravin s GMO, vlastně krokem vpřed. Protože evropský spotřebitel se za tu dobu možná stane méně podezřívavý vůči biotechnologickým kouzlům made in USA.

Zatím jsou však Evropané ve vztahu ke GMO nadměrně citliví. Svědčí o tom příklad Francie, kde tamní Agentura pro zdravotní nezávadnost potravin (AFSSA) oznámila, že zjistila "stopy GMO" v 19 ze 112 zkoumaných vzorků řepky, sóji a kukuřice. Přičemž v kukuřici činila "kontaminační úroveň" vysokých 41 procent.

Francouzská pobočka ekologického hnutí Greenpeace označila oficiální zprávu AFSSA za "zneklidňující" a obvinila vládu, že dopustila takovou údajnou pohromu. Jak agentuře Reuters řekl Eric Gall, odborník hnutí na problematiku GMO, "tento neodpovědný postoj (francouzské vlády) zasazuje ránu dýkou do zad zemědělců, spotřebitelů a celého potravinového řetězce, neboť právě oni usilovali o to, vyloučit ze své produkce GMO".