Francouzsko-německá osa nepodpoří zvýšení dotací pro nové členské země

Nové členské země EU se ohradily proti společnému návrhu na reformu unijní zemědělské politiky, pod nímž je podepsána Francie a Německo. Paříž a Berlín nechtějí, aby nováčci v EU pobírali v budoucnosti vyšší zemědělské dotace.

Ministři zemědělství Francie a Německa ve společném návrhu, který spatřil světlo světa minulý týden, usilují o to, aby zemědělci z nových členských zemích dostávali z unijní kasy v rámci společné zemědělské politiky (SZP) i nadále méně finančních prostředků než jejich kolegové ze zemí evropské patnácky.

Vyplácení přímých plateb zemědělcům se totiž v Evropské unii liší v závislosti na tom, z jaké (nové či staré) členské země farmář pochází. Podle smluv by se v roce 2013 měla tato pravidla vyrovnat.

Již teď je ale jasné, že to v žádném případě nebude jednoduché. O tom ostatně svědčí i zmíněný francouzsko-německý návrh.

Paříž s Berlínem argumentují tím, že srovnání dotačních podmínek by nebylo spravedlivé, protože výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu – zemědělci z východní Evropy mají totiž mnohem nižší výrobní náklady než farmáři ze západu.

Jen pro ilustraci: výše přímých plateb, které putují např. do Lotyšska, dosahuje přibližně 100 eur (v přepočtu asi 2.500 Kč) na hektar, zatímco farmáři z Řecka dostávají na stejnou výměru půdy až 500 eur (12.500 Kč).

Spravedlivé, nikoliv rovné

„Co se týče rozdělování přímých plateb zemědělců, sledují Francie a Německo přirozeně vlastní finanční zájmy, nicméně dnešní diskuse ministrů jasně ukázala, že většina členských států očekává modernizaci a nastolení spravedlivých podmínek, nikoliv zakonzervování stávajících nerovností,“ reagoval český ministr zemědělství Ivan Fuksa.

„Spravedlivé“ podmínky pro zemědělce ale podle ministra neznamenají „rovné“ podmínky, tj. že všichni zemědělci budou v budoucnu z unijního rozpočtu pobírat stejné dotace bez ohledu na to, zda pocházejí z nových nebo starých členských zemí. Pokud by tomu tak bylo, Fuksa se obává vážné konkurence pro české zemědělce z chudších zemí EU, např. z Rumunska a Bulharska (EurActiv 19.8.2010).

„Francouzsko-německá pozice je velmi konzervativní. Brání zájmy vlastních farmářů, ale ne farmářů z jiných členských zemí,“ řekl médiím po neformální schůzce ministrů zemědělství, která se včera (21. září) konala v belgickém La Hulpe, polský ministr zahraničí Marek Sawicki.

Prozradil také, že Polsko s představiteli Francie a Německa o otázce dotací jednalo, ale obě země publikovaly svůj názor dříve, než Varšava dokázala dokončit své stanovisko.

„Jde spíše o neúspěšnou snahu, jak zvýšit tlak na ostatní členské státy,“ komentoval francouzsko-německý krok Sawicki.

Jeho kolega z Francie, Bruno Le Maire, na ministerské schůzce v Belgii neskrýval optimismus a novinářům sdělil, že společný návrh má podporu vlád téměř dvacítky členských zemí EU. Dodal ještě, že jeho cílem nebylo debatu o reformě SZP ukončit, ale otevřít.

Nemůžete nikomu diktovat

Na druhou stranu nové členské země se mohou opřít o podporu Velké Británie. Londýn patří k nejhlasitějším zastáncům škrtů v zemědělských dotacích.

Caroline Spelman, britská ministryně zemědělství, ocenila, že francouzsko-německý návrh obsahuje nepochybně několik zajímavých myšlenek, nicméně dodala, že se v žádném případě nesmí opakovat průběh minulé reformy SZP, kdy Francie s Německem v podstatě nadiktovali její znění.

„Teď je to jiné, když platí Lisabonská smlouva a Evropský parlament má spolurozhodovací pravomoci. I když představujete dvě největší země sedmadvacítky, je pro vás mnohem obtížnější někomu nadiktovat své podmínky,“ vysvětlila Britka.