Fórum udržitelného rozvoje: Pro úspěšnou ekonomickou transformaci potřebujeme spolupráci vědců napříč obory
08.02.2022 | Ministerstvo životního prostředí
Zelenou transformaci je třeba stavět na faktech, při hledání společenské shody pro jejich uplatnění ale musíme brát v potaz především lidské emoce a důvěru v instituce. Na tom se shodli experti napříč obory na Fóru udržitelného rozvoje, výroční konferenci Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Zástupci státní, akademické i podnikatelské sféry doporučili, aby státní správa pilotovala inovativní přístupy, jestliže chce využít ekonomickou transformaci jako příležitost k růstu.
Letošní Fórum udržitelného rozvoje bylo přenášeno z prostor Kampusu Hybernská. Online stream sledovalo přes 700 diváků. Organizace konference se již tradičně ujalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. K nim se nově připojila také Univerzita Karlova prostřednictvím svého Centra pro přenos poznatků a technologií, které se věnuje praktickému uplatnění vědeckých výstupů.
„Pro mě je důležité, abychom jako Univerzita Karlova do budoucna přispěli k tomu, aby důvěryhodnost vědeckých sdělení od našich výzkumníků byla vysoká a podložena fakty, ale zároveň abychom propojovali naše vědecká sdělení s příběhy a emocemi. Protože pouze tehdy dosáhneme toho abychom výsledky vědy a výzkumu dostávali do praxe, a to i v oblasti udržitelného rozvoje, který patří mezi zásadní priority naší univerzity, “ uvedla Milena Králíčková nová rektorka Univerzity Karlovy, která konferenci navštívila jako jednu z prvních poté, co se ujala funkce 1. 2. 2022.
„Dobrá strategická práce musí být postavena na datech, provázána s nejnovějším vědeckým poznáním, a musí reagovat na dlouhodobé scénáře vývoje. Současně bychom měli lépe komunikovat, ať už s veřejností, nebo podnikateli. Možná, že příliš spoléháme na to, že všichni používají stejnou logiku a jednají stejně jako my. Víme ale, jak se lidé rozhodují?“dodal náměstek ministryně životního prostředí Pavel Zámyslický, který zastoupil ministryni Annu Hubáčkovou, jež se musela z Fóra omluvit.
Na problematiku toho, proč a čemu lidé věří, se proto zaměřil hlavní řečník, jímž byl francouzský kognitivní vědec a odborník na výzkum lidského rozumu, Dr. Hugo Mercier. Podle Merciera politici i vědci v komunikaci selhávají, protože je společnost nevnímá jako autority, které by rozuměly jejich potřebám a problémům. Masová komunikace, tak jak je pojímána nyní, podle něj nemůže motivovat veřejnost k přijetí vědeckých poznatků nebo strategií udržitelného rozvoje.
„Komunikace je nezbytným, ale ne vždy dostačujícím nástrojem, lidé obvykle potřebují materiální nebo společenskou pobídku, aby změnili vlastní přesvědčení v aktivní jednání,“ uvedl Mercier.
Tuto skutečnost dobře odrážela Vize 2050 představená Petrem Dovolilem z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Divákům představil sérii doporučení z devíti oblastí, které by měly provést Česko zelenou transformací a vytvořit z ní příležitost spíše než hrozbu. Podle Dana Heuera z iniciativy Změna k lepšímu je nyní zejména nutné vizi proměnit do konkrétních kroků na straně vlády i firem a zaměřit se na dvě klíčová témata: subdodavatelský profil národního hospodářství a otázku dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích.
Debatující zástupci z akademické a veřejné sféry se zamýšleli nad přístupem ke komunikaci klimatických politik a jejich dopadů. Podle nich je třeba zapojit vedle faktů také emoce a kroky státu ilustrovat na konkrétních lidských příbězích. Varovali ale před dezinformacemi, u nichž je emoční apel definujícím prvkem. Diskutující doporučili zvládání emocí a jejich výzkum reflektovat ve veřejném vzdělávání i při tvorbě politik. To, že Češi preferují fakta spíše než emoce, na konci debaty ukázalo divácké hlasování. Tým prosazující v oxfordské debatě fakta zvítězil s drtivou převahou s 82 % diváckých hlasů.
Řečníci a řečnice v další debatě zaměřené na roli výzkumu upozornili, že státním strategiím chybí především reflexe reálných potřeb společnosti, ale i zpětné vyhodnocení jejich dopadů. Problém vidí také v nedostatečně multioborovém pojetí státních strategií, při jejich tvoření by podle nich měla jít stranou mezioborová rivalita, přáli by si také širší zapojení společenskovědních oborů. Státní správa podle diskutujících potřebuje takový výzkum, na který se může spolehnout a který jí pomůže strategie správně nastavit.
Záznam celého Fóra je k dispozici na YouTube kanálu Udržitelný rozvoj TV.
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz
Další články v kategorii Ekologie
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry (23.09.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 30.500 škeblí (22.09.2026)
- Nová zelená úsporám: banky mohou začít poskytovat bezúročné úvěry na energeticky úsporné renovace (22.09.2026)
- Ministerstvo se musí znovu zabývat výškou hladiny Nových Mlýnů, potvrdil NSS (22.09.2026)

Tweet



