Filmový King Kong odráží reálné přírodní anomálie na ostrovech

King Kong je možná trochu přehnaným výtvorem Hollywoodu, podle vědců však má tento gigantický lidoop reálné biologické základy. Zvířata na ostrovech se totiž často vyvíjejí v obří verzi svých příbuzných z pevniny, píše agentura Reuters.

"Existuje celý soubor studií o ostrovech, které svědčí o tom, že se na nich vyskytuje gigantismus, i když pochopitelně nedosahuje rozměrů King Konga," podotýká evoluční bioložka Sue Liebermanová. "Jsou důkazy, že k tomu dochází kvůli izolaci a nedostatečné konkurenci. Čím dál je navíc ostrov od pevniny, tím více se objevuje prostoru pro vývoj nových druhů," dodává.

Film King Kong režiséra Petera Jacksona, který vládne žebříčkům návštěvnosti světových kin, je remake klasického snímku z 30. let o monstrózní gorile nalezené na nezmapovaném ostrově. Kromě toho, že se zamiluje do hlavní hrdinky, bojuje opice s lítými dinosaury na ostrově, který rovněž obývají titánští netopýři a brouci.

Jackson možná při zobrazování příšer zachází do krajností, jedná se ovšem o fikci, jež odráží jistá podivuhodná fakta o ostrovním životě. "Ostrovy jsou ráj a živná půda pro jedinečnost a výjimečnost. Jsou to přírodní laboratoře fantastických experimentů evoluce," píše David Quammen ve své knize Píseň blbouna nejapného: Ostrovní biogeografie v době zániku druhů.

Příkladů gigantismu na ostrovech existuje mnoho. Mezi ně patří kupříkladu největší ještěr na světě varan komodský, který může dorůstat délky přes tři metry a vážit až 250 kilogramů. Takzvaný komodský drak, který žije na malém indonéském ostrůvku Komodo a údajně pozře i člověka, je v mnoha ohledech stejně děsivý jako cokoli z Jacksonovy plodné představivosti.

Na odlehlém ostrově Gough v Jižním Atlantiku zase obří myši požírají zaživa mláďata albatrosů a ohrožují další vzácné druhy v této nejdůležitější kolonii mořských ptáků světa. Myš domácí, která se podle předpokladů dostala na Gough před několika desítkami let na lodích, se zde vyvinula v živočicha trojnásobné velikosti. Její pozoruhodný růst patrně podpořila právě zásobárna čerstvého masa a proteinů v podobě kuřat ohroženého albatrosa, jimiž se živí.

Ostrov Madagaskar v Indickém oceánu, který je dějištěm dalšího filmového trháku roku 2005, dal také příležitost ke vzniku spousty přírodních zvláštností. Ty zahrnují kupříkladu jednoho z největších ptáků všech dob, vyhynulého opeřence s latinským názvem aepyornis maximus, který dorůstal výšky tří metrů, a lemura vážícího přes 80 kilogramů.

Madagaskar se odtrhl od východní Afriky před více než 100 miliony let, což umožnilo vývoj bohatého ekosystému s 10.000 druhy rostlin, 316 druhy plazů a 109 druhy ptáků, z nichž někteří se nenacházejí na žádném jiném místě světa.

Na druhou stranu se mezi ostrovními druhy objevuje i tendence zmenšování, i když Mini Kong by asi coby pokračování slavného snímku skončil jako propadák. Tento jev byl zaznamenán třeba u ostrovních hrochů, slonů či jelenů, z nichž mnozí zmutovali v trpasličí variantu svých bratranců z kontinentu.

King Kong, zřejmě poslední svého druhu, také odráží další fenomén ostrovní fauny - vysoké procento vymírání druhů, zvlášť pak po příchodu člověka. Většina ostrovních druhů se totiž vyvinula v prostředí bez predátorů, což se odrazilo ve vzniku takových rarit, jako jsou nelétaví ptáci představující snadnou kořist pro masožravé vetřelce. To se stalo osudným zmíněnému madagaskarskému opeřenci s latinským označením aepyornis maximus, stejně jako proslulému blbounovi nejapnému na Mauriciu.

Podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů téměř 800 druhů vyhynulo od roku 1500, kdy se začaly vést přesné historické a vědecké záznamy. Většina vymřelých druhů žila na ostrovech, v posledních 20 letech je nicméně mizení druhů stále obvyklejší i na pevnině.

Podle vědců za to nesou vinu lidské aktivity, které ničí přirozené životní prostředí ohrožených druhů, a vytvářejí tak na kontinentech "virtuální ostrovy". King Kongovi skuteční příbuzní se vyskytují na jednom z těchto "ostrovů" ve východoafrickém horském pásmu Virunga, které je domovem posledních asi 700 horských goril na světě.

Ekologové varují, že pytláctví, nezákonné kácení lesů a nemoci brzy vyhubí poslední lidoopy světa, pokud nebudou od afrického Konga a Nigérie až po asijské ostrovy Borneo a Sumatra přijaty nové strategie záchrany těchto nejbližších příbuzných člověka.