Emise skleníkových plynů v Česku meziročně poklesly o 15 %, poprvé od roku 1990 pod hranici 100 milionů tun CO2

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století.

„Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %. To v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století, poprvé jsme se dostali pod hranici 100 miliónů tun. Teď musíme zajistit, aby se nejednalo pouze o přechodný výkyv, ale trvalý trend dekarbonizace energetiky a celého hospodářství, bez negativních dopadů na konkurenceschopnost a obyvatele. K tomu by mělo pomoct především pokračování úspěšně rozjetých dotačních programů a nová opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V sektoru energetiky se emise meziročně snížily o sedm miliónů tun. Průmysl k tomuto snížení přispěl dvěma milióny tun a další dva milióny tun ušetřilo vytápění budov. O přibližně jeden milión tun rovněž poklesly emise v sektoru dopravy, které se v přechozích letech dlouhodobě zvyšovaly, s krátkou přestávkou v období pandemie COVID19.

V neposlední řadě se významně zlepšila emisní bilance české krajiny. Ta se v posledních několika letech potýkala s důsledky rozsáhlé kůrovcové kalamity, se kterou byly spojené významné emise skleníkových plynů z lesních porostů. Ještě v roce 2022 byl sektor využívání krajiny a lesnictví zdrojem 1,5 miliónů tun emisí, ale v roce 2023 již opět pohltil a ve formě uhlíku uložil 3,5 miliónu tun emisí.

Emise za zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování (EU ETS) se meziročně snížily o více než 10 miliónů tun a celkově o 43 % oproti roku 2005. Zároveň však došlo k největšímu zaznamenanému poklesu v odvětvích spadajících pod nařízení o sdílení úsilí v sektorech mimo EU ETS, kde došlo k meziročnímu snížení emisí o více než 7 %, tedy přibližně o 4,7 miliónů tun.

Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace. Na úrovni EU se emise podle Evropské komise v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 % a celkově o 37 % oproti roku 1990.

Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. To znamená investice do snížení účtů domácností a firem za energie a závislosti ČR na dovozu fosilních paliv, posílení energetické bezpečnosti, ale i nová pracovní místa v modernizovaném průmyslu.

Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, který pomáhá s úsporami energií díky zateplení nebo výměně zdroje tepla v kombinaci se zvýhodněným úvěrem. „Jen za naší vlády se podařilo podpořit více než 335 tisíc žádostí v programu Nová zelená úsporám pro rodinné i bytové domy a 150 tisíc fotovoltaik na domech,“ dodává ministr Hladík.

Veronika Krejčí & Tiskové oddělení MŽP

tel.: 267 122 835 nebo 267 122 058

e-mail: tiskove@mzp.gov.cz