Ekosystému jsou čáry lhostejné
19.02.2003 | Plzeňský deník
První, nejcennější zóny národních parků, jmenovitě Národního parku Šumava, by měly být kompaktní. Svého dlouholetého názoru se i v roli ministra životního prostředí drží Libor Ambrozek. Potvrzuje to také mluvčí jeho úřadu Karolína Šůlová.
V šumavském parku se realita od ministrova požadavku diametrálně odlišuje: první zónu tvoří sto třicet pět oddělených lokalit.
"Rozšíření prvních zón ochrany přírody až na polovinu území národního parku (jeho rozloha činí 69 030 ha - pozn. aut.)
je však zakotveno v plánu péče o národní park. Bude to samozřejmě dlouhotrvající proces, který se odehraje v perspektivě asi třiceti let," říká Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Současné první zóny, které celkem představují plochu devět tisíc hektarů, vyhlásilo v roce 1995 ministerstvo životního prostředí. Loni na podzim rada národního parku projednala záměr jejich rozšíření o dalších pět tisíc hektarů. K současným prvním zónám tak budou přiřazena další území, která jsou schopna samoregulace.
"Vše je projednáno i na úrovni jednotlivých lesních správ, teď se novou zonací budou zabývat obce, na jejichž katastrech park leží. Teprve potom může ministerstvo nové první zóny vyhlásit," vysvětluje Kantořík a dodává, že dříve než za rok to Ambrozkův úřad sotva zvládne.
Oponenti správy nyní často hovoří o sto pětatřiceti navzájem nesouvisejících ostrůvcích, které jsou roztroušeny po Šumavě. Podle Kantoříka tomu tak však není, a to, že na sebe nejcennější lokality zatím nenavazují, má svůj důvod.
"Vyčlenit jednu velkou souvislou první zónu by samozřejmě bylo mnohem jednodušší. Jenže podmínky Šumavy to nedovolují. Stává se například, že těsně vedle velmi cenného rašeliniště stojí člověkem vysazený les, a dokonce v řadách. Takové území s první zónou samozřejmě nemá nic společného," argumentuje.
Navíc zdůrazňuje, že nelze mluvit o navzájem nesouvisejících ostrůvcích.
"Čáry na mapě a vyznačení v terénu je dílem člověka. Ekosystému je to úplně jedno. Pořád jde o jeden souvislý porost," uzavírá Kantořík.
Další články v kategorii Ekologie
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)
- Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy (19.06.2026)
- Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině (19.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Jezdci.cz: Klempíř zrušil vyjmutí pastvin z ochrany v kauze Hřebčína Napajedla (17.06.2026)
- Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry (17.06.2026)
- Lidé ji fotí, ochranáři proklínají. Co je zač lupina, která dobývá Česko (17.06.2026)
- OSN: Téměř všechny děti jsou vystaveny nejméně jednomu klimatickému riziku (17.06.2026)
- MŽP modernizuje pravidla pro přepravu odpadů: přinese digitalizaci, méně byrokracie a účinnější boj s nelegálními transporty (16.06.2026)

Tweet



