Ekologové prohráli: Nový provoz v chemičce bude
09.05.2002 | Denik.cz
I přes odpor některých ekologů, obzvláště Ligy města Ústí nad Labem, vyroste v areálu Spolchemie nový provoz na výrobu nízkomolekulárních pryskyřic. Odborník, kterého najalo ministerstvo životního prostředí na posouzení vlivů provozu na životní prostředí, doporučil, aby ministerstvo se stavbou souhlasilo.
"Navrhuji vydat souhlas s tím, že by ministerstvo akceptovalo třicet dva podmínek. Ty v sobě zahrnují požadavky dotčených orgánů státní správy, samosprávy, veřejnosti i občanských sdružení," řekl autor posudku Jan Horák.
S jeho názorem nesouhlasí především liga, která se od počátku staví k projektu záporně. V Ústí nad Labem organizovala petici, pod kterou sebrala na čtyři sta podpisů. "My nejsme ani tak proti samotnému provozu na výrobu pryskyřic, ale proti aktivitám, které s ní souvisí. Proti chlorové chemii v centru města a proti výrobě epichlorhydrinu, který je k výrobě pryskyřic potřeba. Neměli bychom námitky, ale v případě, že by se epichlorhydrin dovážel," řekl člen ligy Jan Kaiseršat.
Upozornil, že chemička stojí jen několik set metrů od centra města a případná havárie může ohrozit životy tisíce lidí. Podle Horáka ale i na to bude ministerstvo pamatovat. "V jedné z podmínek, které navrhujeme, je osmnáct různých bodů týkajících se bezpečnosti. A to jak v technickém řešení tak organizaci, které bude muset investor splnit," vysvětlil.
Zástupci Spolchemie rozhodnutí posudkáře vítají, protože si od nového provozu pryskyřic slibují zvýšení obratu firmy ze tří na pět miliard korun za rok. "V samotném provozu nejenže vzniknou nová pracovní místa, ale stovky míst se díky tomu udrží i v jiných oblastech," slibuje technický ředitel chemičky Luboš Knechtl. Tvrdí, že plané jsou i obavy z případných dopadů na životní prostředí. "Nová výroba je v japonské licenci a splňuje veškeré požadavky na bezpečnost a ekologii. Jde o špičkovou světovou technologii," řekl. Dodal, že pokud vše půjde podle plánu, první pryskyřice z nového provozu vyjdou v roce 2004.
Ústecká Spolchemie bude moci vystavět nový provoz na výrobu nízkomolekulárnách pryskyřic. Na její stranu se přiklonili i odborníci na ekologii. Od projektu si chemička slibuje výrazný rozvoj firmy. "Zvýšíme kapacitu z deseti na třicet kilotun za rok. Půjde o produkt na špičkové světové úrovni," tvrdí technický ředitel Spolchemie Luboš Knechtl.
Pro jaký trh bude pryskyřice určena?
"Nechceme se na trh dostat s pryskyřicí, ale s produkty, které se na její bázi dělají. Epoxidy pro výrobu práškových nátěrových hmot, speciální epoxidy pro stavebnicví, na výrobu kompozitů, elektrotechniku a lepidla a tmely. Půjdou převážně do západní a střední Evropy a také počítáme s tím, že zde budou do budoucna hrát velkou roli někteří investoři z Japonska nebo Číny zaměření na elektrotechniku. Budou chtít zboží, na které jsou zvyklí a pokud zde na trhu bude něco, co znají z Japonska, určitě projeví zájem."
A co životní prostředí? Ekologové tvrdí, že pryskyřice mu neškodí, ale upozorňují hlavně na výrobu epichlorhydrinu, který je k výrobě pryskyřic zapotřebí.
"Já bych nesouhlasil s tím, že epichlorhydrin zatěžuje životní prostředí. Zatěžuje jej v rámci nějakých limitů a my je nepřekračujeme a plníme to, co máme předepsané."
Ekologové ale říkají, že epichlorhydrin je desítky stará, a proto i nebezpečná výroba, která by měla být zrušena. Dokonce upozorňují, že by se produkce epichlorhydrinu mohla zvýšit.
"Nelze říci, že výroba je stará tak dlouho, jak stojí. My ji neustále vylepšujeme, klíčové aparáty se neustále testují a vyměňují. I z toho důvodu, že jsou již lepší či efektivnější. Například jádro výroby - reaktory, jsou nové. A nyní nemluvíme o tom, že bychom výrobu epichlorhydrinu navyšovali. My část epichlorhydrinu prodáváme, takže ho přestaneme prodávat a využijeme. Co bude potřeba navíc, koupíme. Ale nevylučuji, že pokud by se to v budoucnu ukázalo ekonomicky výhodné, že bychom provoz zintenzivnili."
Další články v kategorii Ekologie
- Zájemci mohou požádat o grant až 200 000 korun na ozelenění měst či venkova (17.09.2025)
- Polární geoinženýrství. Řešení klimatické krize, nebo riskantní experiment? (17.09.2025)
- Povodí Odry požádalo o stavební povolení na přehradu Nové Heřminovy (16.09.2025)
- Uhynula celá generace pstruhů. Rybáři na Karlovarsku sčítají škody po otravě potoka (15.09.2025)
- Radary sledují čápy a kobylky. Šetří peníze a zachraňují životy (15.09.2025)
- Návrh změny míry ochrany vlka obecného v ČR v reakci na evropskou legislativu (14.09.2025)
- Znečišťovatelé zásadně přispívají k vlnám veder, ukázala studie (13.09.2025)
- Vláda chce zmírnit dopady Green Dealu. Zapojují se i další státy EU (12.09.2025)
- Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem (12.09.2025)
- Vozítko NASA objevilo ve vzorku z Marsu potenciální stopy dávného života (12.09.2025)