Ekolog: Na požáry nakonec doplatí také Eskymáci

Tušimickou skládku na Chomutovsku zachvátil ve čtvrtek rozsáhlý požár. Hořící komunální odpad vytvořil v ovzduší mohutný černý mrak. Ekologové upozornili na možnost vzniku nebezpečných látek. Šéf Arniky Jindřich Petrlík to zdůvodňuje skladováním materiálů s obsahem chloru. Jaké hrozí nebezpečí?

Při požáru skládek vznikají dioxiny. Ty unikají do životního prostředí, ale moc se na to nebere ohled. Dokud se na skládky budou dostávat látky z chloru (PVC, molitan...), které obsahují především chlor a brom, nic se nezmění. Přítomnost nebezpečných látek je potřeba omezovat.

Hrozí lidem v bezprostřední blízkosti poškození zdraví?

Toho se lidé obávat nemusí. Horší je následný efekt spadu popílku. Tím jsme ohroženi všichni. Dioxiny vstupují do potravního řetězce. Do lidského těla se dostávají v 95% potravou. Pokud dopadnou třeba na pole s krmnou směsí, tak se to následně může projevit v mléce krav a následně zase u lidí. Zvýší se kontaminace škodlivin v lidském organizmu.

Co to konkrétně znamená?

Zvýšený počet alergií, poruchy hormonálního systému a funkčnosti štítné žlázy. Má to vliv i na kojence. Kvalita mateřského mléka se sníží. Dioxiny jsou nebezpečné z dlouhodobého hlediska.

Dají se následky havárie odstranit?

U větších chemických podniků se to děje. U takovéto skládky v místě není takové riziko zamoření. Vždyť dioxiny se běžně tvoří i ve spalovnách odpadů, ale požáry jsou nejnebezpečnější. Přesto se musí v místě odebrat vzorky a u vyššího zamoření prolít pole vodou.

Kdo na to tedy doplatí?

Zamořené ovzduší se vlivem proudů dostane až k polárnímu kruhu. Takže nakonec na to doplatí i Eskymáci a lední medvědi.