Dvorečtí zakládají plantáže dřevin
18.04.2002 | Moravskoslezský den
První plantáže rychlerostoucích dřevin na Bruntálsku zakládá dvorecký Agropodnik, hospodařící na svažitých pozemcích Nízkého Jeseníku. Mnohaletý projekt je zaměřen na výrobu dřevní štěpky z jinak nevyužívané zemědělské půdy a Dvorečtí si od něj hodně slibují. Jednak chtějí topit ekologicky a levně, jednak energii využijí při sušení rychlokompostu. Komplexní zkouška technologie byla zahájena ve středu a nové granulované hnojivo, vhodné pro zahrádkáře i zemědělské firmy, se na trhu objeví v druhém pololetí. Přestože Bruntálsko jako lesnatý region má ideální podmínky pro vytápění objektů dřevní hmotou, štěpka na trhu prakticky chybí a příkladů jejího využití je zatím poskrovnu. Rýmařovský Silva servis vyrábí pro své provozy teplo v ekologické kotelně na biomasu a využívá hlavně drcenou kůru z jehličnatých stromů. Ani Dvorečtí nepochybují o výhodnosti spalování biomasy. Zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin tu začalo loni na jaře a produkční porost je zatím na ploše dvou a půl hektaru. Dřevní hmotu odtud farmáři sklidí nejdříve za čtyři roky. " Zatím nám narostly zhruba metrové proutky a z těch by se daly plést leda tak pomlázky. Rostliny ještě neobrazily, teprve na podzim budeme schopni odhadnout víc, " uvedl Jiří Láznička z Agropodniku Dvorce. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích doporučuje pro plantáže v našich klimatických podmínkách a nadmořské výšce do 600 metrů topoly a vrby. Životnost plantáží dosahuje až pětadvaceti let a za tu dobu se sklidí až pětkrát. Dřeviny se řežou až na pařízek, nebo se využívají mladé výhony z pařezů. Agropodnik bude potřebovat velké množství dřevní štěpky též od dodavatelů a využívá i jinou biomasu, například piliny či odpady z vlastní tírny lnu. Firma letos postavila kompostárnu, jejíž součástí je topeniště na biomasu s výkonem jednoho tisíce kilowattů. " Kompostárna bude zpracovávat chlévskou mrvu, slámu a močůvku z velkokapacitního kravína v Křišťanovicích na sušené granulované organické hnojivo. To má stejné hnojivé vlastnosti jako tradiční hnůj, ale je čtyřikrát koncentrovanější. Nezapáchá a neobsahuje klíčivá semena plevelů ani patogenní mikroorganismy, " dodal Láznička.
Další články v kategorii Ekologie
- Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám (12.12.2025)
- Americká EPA smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu (10.12.2025)
- Česko žádá po Polsku další opatření proti odtékání vody v okolí dolu Turów (10.12.2025)
- Největší vertikální zahrada v Česku. Vědecký projekt zkoumá, jak zeleň ochlazuje průmyslové zóny (09.12.2025)
- Na čistší a ekologičtější železniční dopravu míří z Modernizačního fondu dalších téměř 11 miliard korun (05.12.2025)
- Státy EU a europarlament se shodly na odkladu nařízení o odlesňování o další rok (05.12.2025)
- Úspory energií pro desítky tisíc domácností nebo flexibilní doprava pro špatně dostupné oblasti. MŽP představilo návrh využití Sociálního klimatického fondu (05.12.2025)
- Vláda schválila novelu nařízení o udržitelnosti biopaliv a snižování emisí z pohonných hmot (04.12.2025)
- Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy potemníka rozkládají plasty (03.12.2025)
- Nový prales na Ještědu chtějí ekologové spolku Čmelák rozšířit o 4,5 hektaru (03.12.2025)

Tweet



