Dvorečtí zakládají plantáže dřevin
18.04.2002 | Moravskoslezský den
První plantáže rychlerostoucích dřevin na Bruntálsku zakládá dvorecký Agropodnik, hospodařící na svažitých pozemcích Nízkého Jeseníku. Mnohaletý projekt je zaměřen na výrobu dřevní štěpky z jinak nevyužívané zemědělské půdy a Dvorečtí si od něj hodně slibují. Jednak chtějí topit ekologicky a levně, jednak energii využijí při sušení rychlokompostu. Komplexní zkouška technologie byla zahájena ve středu a nové granulované hnojivo, vhodné pro zahrádkáře i zemědělské firmy, se na trhu objeví v druhém pololetí. Přestože Bruntálsko jako lesnatý region má ideální podmínky pro vytápění objektů dřevní hmotou, štěpka na trhu prakticky chybí a příkladů jejího využití je zatím poskrovnu. Rýmařovský Silva servis vyrábí pro své provozy teplo v ekologické kotelně na biomasu a využívá hlavně drcenou kůru z jehličnatých stromů. Ani Dvorečtí nepochybují o výhodnosti spalování biomasy. Zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin tu začalo loni na jaře a produkční porost je zatím na ploše dvou a půl hektaru. Dřevní hmotu odtud farmáři sklidí nejdříve za čtyři roky. " Zatím nám narostly zhruba metrové proutky a z těch by se daly plést leda tak pomlázky. Rostliny ještě neobrazily, teprve na podzim budeme schopni odhadnout víc, " uvedl Jiří Láznička z Agropodniku Dvorce. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích doporučuje pro plantáže v našich klimatických podmínkách a nadmořské výšce do 600 metrů topoly a vrby. Životnost plantáží dosahuje až pětadvaceti let a za tu dobu se sklidí až pětkrát. Dřeviny se řežou až na pařízek, nebo se využívají mladé výhony z pařezů. Agropodnik bude potřebovat velké množství dřevní štěpky též od dodavatelů a využívá i jinou biomasu, například piliny či odpady z vlastní tírny lnu. Firma letos postavila kompostárnu, jejíž součástí je topeniště na biomasu s výkonem jednoho tisíce kilowattů. " Kompostárna bude zpracovávat chlévskou mrvu, slámu a močůvku z velkokapacitního kravína v Křišťanovicích na sušené granulované organické hnojivo. To má stejné hnojivé vlastnosti jako tradiční hnůj, ale je čtyřikrát koncentrovanější. Nezapáchá a neobsahuje klíčivá semena plevelů ani patogenní mikroorganismy, " dodal Láznička.
Další články v kategorii Ekologie
- V Lednici vznikly ukázkové záhony s původními druhy rostlin, představují bohatství místní květeny (13.08.2026)
- Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají (12.08.2026)
- Češi odevzdali o 50 tisíc tun vysloužilé elektroniky víc loni. Ve sběru elektroodpadu Česko stále patří k evropské špičce (12.08.2026)
- Automatizovaný monitoring biodiverzity: Revoluce ve sledování přírody? (10.08.2026)
- Sokolí rekord: V Jeseníkách vyvedli 46 mláďat (07.08.2026)
- Tradiční záhumenky udržují ptáky v zemědělské krajině, ukázala studie (06.08.2026)
- Ostrava bojuje s bolševníkem. Invazní rostlina, jež leptá kůži, zaplavuje část města (06.08.2026)
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo (05.08.2026)
- Nová pravidla pro obaly startují. Firmy varují před chaosem i zdražováním (05.08.2026)
- Senát: Nynější zákon umožňuje střet zájmů při posuzování ekologických vlivů (31.07.2026)

Tweet



