Drama na polích: zemědělci bojují s prasaty o část úrody
04.08.2005 | Boleslavský deník
Zemědělci přicházejí o peníze. Prasata likvidují úrodu. Tvrdě se bojuje! Odlov černé zvěře se v loňském roce zdvojnásobil. Přesto to pořád nestačí. Zvěř se od jara do podzimu živí i skrývá na polích. Zemědělci křičí: Přicházíme o peníze kvůli přemnoženým prasatům! A na polích s nimi svádějí urputný boj. A mají důvod, divoká prasata jsou totiž přemnožená. V loňském roce jich myslivci sice jen na Mnichovohradišťsku odstřelili šest set kusů, ale ani to nestačí. Skutečný odlov se v loňském roce dokonce zdvojnásobil.
"Na dvanácti honitbách je zvěř nenormovaná, loví se bez omezení," řekl Josef Bušek z odboru výstavby a životního prostředí mnichovohradišťského městského úřadu. Přemnožená zvěř dokáže zemědělcům na Mnichovohradišťsku napáchat statisícové škody.
"Prasata, dančí a jeleni nám na polích v Dolní Krupé napáchali škody odhadem okolo sto tisíc korun," řekl Josef Haspekl ze Zemědělského družstva Krásná Ves. Zvěř si tu na jaře pochutnávala na vysetých semenech kukuřice. Teď se zase s chutí živí zralými klasy pšenice. Až dozraje kukuřice, budou zvířata z okolních lesů přitahována sladkými palicemi. Za přemnožení černé zvěře mohou také ideální podmínky, která tu zvířata mají. Prasata se dobře skryjí na polích v porostu řepky a následně například v kukuřici.
"Myslivci je tak nemohou dost dobře lovit," popsal Bušek. Od loňského roku povolil Městský úřad Mnichovo Hradiště některé ze zakázaných způsobů lovu. Snaží se tak myslivcům s obtížným lovem černé zvěře pomoct. Touto výjimkou je například možnost lovu dospělé samičí zvěře na společných honech. Zemědělci proti zvířatům bojují sami i ve spolupráci s mysliveckými spolky.
"Uživatelům honiteb byla uložena povinnost navázat spolupráci se zemědělci, kteří pěstují kukuřici, a dohodnout oboustranně přijatelná opatření, která zlepší možnosti odlovu zvěře. Zemědělci například sejí ochranné pásy nižších plodin kolem lesa," vysvětlil Bušek. V praxi to vypadá tak, že mezi hranicí lesa a vzrostlou kukuřicí je pás nízké plodiny, například ovsa. Když pak prasata přecházejí z lesa do kukuřice, mají je myslivci z posedu šanci vidět a vybrané kusy odstřelí.
"Proti zvěři bojujeme všemi způsoby. Na okrajích pole máme protiprasečí smrad, ochranné pásy i elektrický ohradník," popsal Haspekl nákladná opatření. Například chemický smrad, který obsahuje lidský pach, zažene prasata asi tak z poloviny. Nejúčinnějším, ale také nejdražším řešením je elektrický ohradník. Všechny metody ochrany polí jsou drahé a pro zemědělce představují další výdaj, se kterým se musí potýkat, pokud chtějí svou úrodu bránit.
Počty ulovené zvěře na Mnichovohradišťsku
rok 2003
prasata - 300 kusů dančí - 170 kusů srnčí - 450 kusů
rok 2004
prasata - 600 kusů dančí - 200 kusů srnčí - 400 kusů
Zajíci a bažanti se v těchto lokalitách neloví
Další články v kategorii Ekologie
- Šéf WHO: Evropa se otepluje nejrychleji na Zemi, je třeba řešit dopady na zdraví (29.06.2026)
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)

Tweet



