Divočáci postrachem farmářů
05.08.2002 | Noviny Chrudimska
Přemnožení divočáci působí škody na zemědělských porostech. Zasvěcení tvrdí, že tento problém musí řešit stát, nikoliv myslivecká sdružení.
Divoká prasata působí značné škody na zemědělských porostech. Loni jich myslivci odstřelili tisíc, letos bude počet ještě větší. Rostoucí populaci se však příliš nedaří zastavit.
Celorepublikový problém
Jedno stádo může mít i několik desítek bachyní, kanců a selat. Je schopné ujít i padesát kilometrů za noc a zanechat po sobě spoušť. Škody, které zemědělci evidují, jsou obrovské.
"Na jaře jsem zasel ječmen, za tři dny potom mi divočáci úplně zničili hektar plochy. Potom přišel na řadu jetel - v jedenáct hodin večer jedu pole válcovat a najednou vidím bachyni s jedenácti selaty. Hodovali tak, že jim ani světla z traktoru nevadila. Když dám do země kukuřici, jdou přesně po řádku a sežerou ji. Louky mám úplně rozryté. Škody jdou do desetitisíců," říká trpce soukromý zemědělec Petr Novák z Šiškovic, který hospodaří na dvaačtyřiceti hektarech.
Kdo farmářům nahradí ztráty způsobené řáděním černé zvěře?
"Dřív zasedla komise, posoudila škody a strany se dohodly. Nyní ale platí nový zákon, podle kterého poškozený musí nárokovat peníze na uživateli honitby - mysliveckém sdružení. Spolky ale finance nemají, proto se mnoho případů bude řešit soudní cestou," vysvětluje František Navrátil z referátu životního prostředí Okresního úřadu v Chrudimi. Nadnormativní stavy černé zvěře jsou podle jeho slov celorepublikovým problémem.
"Vloni bylo v okrese odstřeleno tisíc divočáků, letos počet zřejmě stoupne. To ale situaci neřeší, je třeba tlumit stav otevřeným odlovem, který by se měl týkat nejen selat a loni narozených prasat, ale i bachyní," dodává Navrátil. Hospodář Mysliveckého sdružení Liboměřice Karel Kos tvrdí, že černá zvěř není vlastnictvím uživatelů honitby, ale státu.
"Ten by měl být za škody odpovědný. Kde máme vzít peníze, vždyť to není možné platit. Lovíme divočáky, jak se dá, ale když se v noci probudí k životu, není možné je zastavit. Jde o spíš o živelnou pohromu, za kterou nemůžeme," vysvětluje Kos.
Anikoncepce? Odstřel!
Podle okresního epizootologa Radka Axmana u nás neexistuje způsob antikoncepce pro divočáky, i když v mnohých státech už požerové vakcíny používají.
"Důležité je, aby se ve větším množství lovili loňčáci a selata, jiná možnost není," tvrdí Axman. Liboměřičtí myslivci a šiškovický zemědělec Novák nehodlají "prasečí" útoky na plodiny řešit soudně.
"Likvidovat spolek nechci, ale musí se tím už někdo zabývat. Spočítal jsem si, že při stejné porodnosti divočáků už za pět let ani nemusím nic sít," dodává farmář.
Další články v kategorii Ekologie
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)