Divočáci opět řádí na polích

Zemědělci mají velké starosti nejen s nižší úrodou, ale také s přemnoženou lesní zvěří.

Stáda divokých prasat ničí každoročně zemědělskou úrodu, především však kukuřici, brambory, řepku a pšenici. Další plochy zválí a poničí. Škody mnohdy dosahují i několika tisíc kroun. Farmáři proto požadují po myslivcích, aby snížili stavy divokých prasat. Pro členy Hubertova cechu je problém tuto zvěř střílet, protože se ukrývá v zemědělských porostech a navíc hodně migruje.Důvody, proč je tolik divočáků, nejsou zcela zřejmé. Největší vlil má údajně mírná zima a také vysoká úroda bukvic. Pokud chce myslivec zastřelit divoké prase, musí čekat i několik nocí, zda se stádo vrátí na stejné místo. Podle myslivců je potřeba na zastřelení jednoho divočáka čekat v průměru až osmdesát hodin, a to ještě hodně záleží na náhodě. Černá zvěř se totiž na stejné místo vrací zhruba po pěti dnech. Ten kdo chodí do lesa jen rekreačně, má tak mnohem menší šanci divočáka skolit."Za posledních několik let se černá zvěř skutečně hodně přemnožila. Proto se střílejí celoročně nejen selata, ale i mladé bachyně a tzv. lončáci. Černá zvěř nevychází na stejné místo ve stejný čas, nehledě na to, že dokáže během jedné noci urazit 40 až 50 kilometrů. V tom je velký rozdíl proti srnčí zvěři. Navíc ulovit divočáka v obrovském lánu třímetrové kukuřice je prostě nemožné,"uvedl dlouholetý myslivec Karel Mojžíšek ze Zákup. Divočáci jsou vlastně všežravci a klidně sežerou nejen uhynulou zvěř, čím více zapáchá tím lépe, ale i mláďata. Mají vynikající čich a když najdou třeba malé srnče, tak jej klidně sežerou. Navíc vyhánějí ostatní zvěř a ničí populace ostatních druhů. Často také požírají i vajíčka hnízdících ptáků. Zatím to vypadá tak, že stavy černé zvěře porostou i do budoucna a stanou se větším problémem pro zemědělce.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info