Další nález trichinelózy černé zvěře

Doc. MVDr. Břetislav Koudela, CSc. , MVDr. Zdena Pavlíčková

Ústav parazitologie FVL, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

V loňském roce byly publikovány v časopise Myslivost celkem čtyři články o trichinelóze a lze přepokládat, že myslivecká veřejnost bude o této závažné parazitóze zvěře dostatečně seznámena. Skutečnost je však trochu jiná. Stále se význam trichinelózy černé zvěře podceňuje a velké procento odlovených divokých prasat není vyšetřeno. Potvrzuje to nejenom porovnání počtů ulovených kusů černé zvěře, které vykazují myslivecká sdružení a počtů vyšetření divočáků na trichinelózu, které eviduje Státní veterinární správa. Stačí na téma "vyšetření na trichinelózu” diskutovat s některými myslivci. Většina z nich přizná, že zvěřinu divočáků k vyšetření na trichinelózu neposílá. Jaké jsou důvody tohoto přístupu myslivců? Nejčasněji slyšíme odpověď, že trichinelóza na území ČR není častá. Dalším uváděným důvodem je dlouhá doba od zaslaní vzorku na vyšetření k získání výsledku. Posledním argumentem je praktikované mražení zvěřiny, které původce trichinelózy usmrcuje.

Pokusím na popisu posledního záchytu trichinelózy ukázat, že výše zmíněné názory nejsou zcela přesné a opodstatněné.

Třetí srpnovou neděli byla odlovena v honitbě Hutě v okresu Frýdek Místek bachyňka, u které byla diagnostikována trichinelóza. V květnu a červenci loňského roku byly diagnostikovány veterinární hygienickou službou dva případy trichinelózy u lončáků ulovených v okresech Frýdek Místek a Znojmo. Na první argument lze tedy odpovědět, že trichinelóza se na území ČR vyskytuje a poslední nálezy naznačují vzestupný trend výskytu.

Od 9. listopadu 2001 platí Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 400/2001 Sb., která stanovuje metodu vyšetřování na trichinelózu. V paragrafu 63 této vyhlášky je konstatováno, že "součástí vyšetřování masa prasat, koní, oslů a jejich kříženců a nutrií, jakož i zvěře vnímavé na trichinelózu je vyšetření na trichinely trávicí metodou”. Principem této metody je natrávení svaloviny v umělé trávicí šťávě a následná detekce larev trichinel. Tato metoda je citlivější a náročnější na vybavení než dříve praktikovaná metoda kompresní, ale na území ČR v současnosti funguje řada laboratoří, které jsou patřičně vybaveny. Zdálo by se, že zasílání vzorků do laboratoří, které jsou akreditované pro trávicí metodu, je hlavním důvodem, proč se většina myslivců domnívá, že vyšetření na trichinelózu trvá dlouho. Jak to probíhalo v konkrétní situaci?

Vzorky zvěřiny byly druhý den po odstřelu bachyňky doručeny do Státního veterinárního ústavu v Jihlavě. Následující den byly vzorky zvěřiny opakovaně vyšetřeny trávicí metodou a pozitivní výsledek byl oznámen prostřednictvím veterinární služby přímo lovci bachyňky. Celková doba od odstřelu k výsledku vyšetření a jeho potvrzení byla méně než 48 hodin. Tato doba je zcela porovnatelná se standardy, které platí v zemích EU. Domníváme se, že doba nutná k vyšetření na trichinely trávicí metodou není dlouhá a určitě nepřekračuje doporučovanou dobu pro zrání zvěřiny.

V průběhu těchto necelých 48 hodin potřebných pro vyšetření byla pozitivní bachyňka rozporcována a uložena do mrazáku k ostatní ulovené zvěřině. Zde je nutno uvést další fakta. V současné době již známe více původců trichinelózy. Mimo svalovce stočeného (Trichinella spiralis) je popsáno dalších šest zástupců rodu Trichinella, kteří se vzájemně liší typickými hostiteli, biologickými a genetickými vlastnostmi. V loňském roce byl pracovníky International Trichinella Reference Centre v Římě typizován izolát trichinel z lončáka odloveného v okrese Frýdek-Místek a výsledky typizace prokázaly, že se jedná o druh Trichinella britovi. Tento druh se odlišuje od druhu T. spiralis řadou biologických vlastností. Významným rozdílem je větší odolnost vůči nízkým teplotám. Zatímco larvy T. spiralis hynou po 8 minutách při teplotě -20 °C, larvy T. britovi ve zvěřině divočáka přežívají tuto teplotu po dobu tří týdnů. Pokud bude potvrzen u bachyňky druh T. britovi, byla by její zvěřina možným zdrojem infekce i v zamraženém stavu.

Snahou tohoto příspěvku bylo na podkladě popisu konkrétního případu a neoficiálních názorů myslivecké veřejnosti připomenout platnou a legislativou uloženou povinnost nechat vyšetřit každého uloveného divočáka na trichinelózu. Povinnost předložit ulovený kus k veterinárnímu vyšetření je jednoznačně dána pro zvěřinu, která má být podle výsledku veterinárního vyšetření uváděna pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod, ale týká se i lovce, který hodlá použít ulovené divoké prase pro vlastní spotřebu. Závěrem je třeba zdůraznit, že vyšetření na trichinelózu je u všech odlovených divokých prasat určených k lidské spotřebě patří mezi povinné akce hrazené ze státního rozpočtu a je tedy pro lovce zcela zdarma.

Myslivost č. 10/2002