Co je zvěřník

Ing. Ctirad Rakušan

V 1. letošním čísle Světa myslivosti v článku o oborních chovech Lesů ČR, lesního závodu Židlochovice a také ve sborníku ze semináře “Myslivost - historie a perspektivy” (Židlochovice, říjen 2002) jsme zaznamenali slovo zvěřník. Je to slovo historické, které ve Slovníku spisovného jazyka již nenajdete. Nepatří ani do soudobé myslivecké mluvy. Autoři jím chybně označili okusová políčka z dřevin, sloužící za potravu zvěři. Zvěřník, někdy též nazývaný zvěřinec, je zastaralé označení pro oboru a je chybné jím označovat okusové políčko. Patří do skupiny slov, označujících množství: dřevník, kde je uloženo mnoho dřeva, holubník, kde je hodně holubů, slamník, kde je nacpána sláma a konečně zvěřník, kde je hodně zvěře. V kartotéce myslivecké mluvy, pořízené v r. 1986 názvoslovnou komisí, se tento výraz neobjevuje.

S chybnými výrazy se v myslivecké mluvě setkáváme častěji. Je to např. módní výraz odlov. Není to výraz myslivecký, ale patří do mluvy rybářské a znamená částečný výlov ryb. Obdobně nevhodný je výraz slovit. Lovec loví, má-li úspěch, i uloví. Obávám se, že úspěšnému lovci budeme zanedlouho říkat slovec.

V poslední době je v oblibě zavádění cizích slov do obecného jazyka, pro něž máme vlastní a mnohdy přesnější výrazy. Velmi rozšířená jsou slova management a manager. Setkali jsme se s nimi i v našem časopise. Máme pro ně vhodná slova řízení, správa, ředitel, v myslivosti někdy péče o zvěř, jindy chov. Hrozím se dne, kdy se namísto mysliveckého hospodáře objeví myslivecký manager.

Používání cizích slov, pro něž máme české výrazy, není projevem vzdělanosti, ale namnoze neúcty k vlastnímu jazyku a dokladem jeho neznalosti.