Člen – nečlen, prodat – neprodat, jednotnost – nejednotnost aneb moje tvoje naše!

Ing. Jan KUPKA ředitel Interlovu Praha

V nadcházejícím roce 2004 bude slavit Interlov Praha 40 let své existence. Dovolte mi při této příležitosti malé zamyšlení. Zamyšlení plynoucí nejen z faktu nadcházejícího výročí, ale také ze skutečnosti toho, že se na mnoha místech naší republiky často diskutuje o službách Interlovu, výkupních cenách a obchodních aktivitách vůbec.

Snímek Eduard Studnička

Za dobu své existence od roku 1964 si Interlov vydobyl dobrou pověst v obchodním světě. Firma je vnímána jako solidní partner plnící si své úkoly jak vůči dodavatelům, tak i odběratelům. Na tom nic nezmění ani fakt, že má i své odpůrce a kritiky. Kritici často používají argument nevýhodných výkupních cen. Tito kritici ale zřejmě nejenže nezaregistrovali celoevropský problém masového přílivu levné zvěřiny zNového Zélandu, ale asi také vůbec nezaregistrovali, že ty výkupní firmy, které mnohdy nabízely lákavější ceny než Interlov, trh buď již opustily a nebo se dostaly do situace, kdy své ceny urychleně přehodnocují.. Proto možná ani nepřekvapí ta skutečnost, že v zahraničí je Interlov v poslední době vnímán pozitivněji než doma.

Co je příčinou?

Na nákupu zvěřiny, což je hlavní obchodní artikl Interlovu, je možné dokumentovat celý složitý proces vztahů lovec - prodávající a Interlov - vykupující. Pokud se lovec rozhodne, že ulovený kus si neponechá pro svoji potřebu nebo potřebu mysliveckého sdružení, vyvstane Nerudovská otázka “Kam s ním?” Hlavou se začnou honit myšlenky: Podle zákona sice vím, co musím udělat, ale proč tolik námahy, ujetých kilometrů a ztráty času, když v místě (blízkém okolí) je řezník, restaurace a tam to zavezu při cestě domů nebo ráno a dostanu peníze na ruku. Co na tom, že jsem porušil zákon! To přece nikdo nekontroluje!

Nebo že bych to odvezl do oficiální výkupny? No, to by sice šlo, ujedu však více kilometrů, dostanu ale méně peněz a ještě tam budu muset nechat myslivecké právo. Tak to teda ne! Na jatýrkách si pochutná celá rodina! A je rozhodnuto !

Lovec (schválně neuvádím myslivec) se rozhoduje nejenom podle cenové výhodnosti, ale také podle. jednoduchosti a bezproblémovitosti celé operace. Jeho naprosto nezajímá komu zvěřinu prodá a kolik poruší zákonů. Důležitý je pro něho výsledek - dostat zaplaceno a nemít problémy!

A pak stejná osoba lovec - se přemění v myslivce, člena Českomoravské myslivecké jednoty. A opět běží hlavou myšlenky: Naše myslivecké sdružení, náš okresní myslivecký spolek pořádá střelecký závod, norovačky, podzimky, memoriál, zlatou srnčí trofej, výstavu, apod. Musíme přece spolupracovat s veřejností, ale sami to neufinancujeme. Ale vždyt' tady máme náš podnik Interlov! Tak, Interlove, přispěj, jsme přece všichni dohromady vjedné a jednotné organizaci, jde nám o společnou věc!

A tady je právě názorně vidět, jak odlišný je přístup našich členů, členů ČMMJ k Interlovu a dovolím si říct i k celé ČMMJ a ostatním obchodním organizacím ČMMJ. Jednoznačně tady vévodí termín “MOJE” nad termínem “NAŠE” v duchu silné myslivecké organizace, hájící zájmy všech myslivců. Mnohým jedincům totiž uniká, proč byla myslivecká JEDNOTA vůbec založena a uniká jim i její nynější význam.

Předchozí řádky byly napsány pro navození současné reálné situace v ČMMJ, ale hlavně v objasnění hospodářské činnosti “nákup zvěřiny” a z toho pramenící možnosti dalšího vývoje Interlovu. Není to působení na city, je to bohužel skutečnost, před kterou nelze zavírat oči.

Při rozhodování o dalším vývoji Interlovu je nutné vycházet zpostojů a přístupu jednotlivých členů. Pokud se členové Jednoty neztotožní smyšlenkou a principy jednotné organizace a výhod vzájemné pospolitosti a podpory, bude opravdu do budoucna těžké rozvíjet činnost nejen Interlovu, ale i ostatních obchodních organizací a nakonec i ČMMJ jako takové. Nestojí to, vážení členové, alespoň za zamyšlení a přehodnocení některých názorů?