Česká polární stanice už je v Antarktidě 10 let. Vědci tam našli plesiosaura a naměřili rekordní teploty
23.02.2017 | ČT 24
Desáté výročí slaví Mendelova polární stanice, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007.
Vystřídalo se v ní již devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří světově první důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. Popsal to Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, který v uplynulých letech působil jako vedoucí stanice.
Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a jak Kapler uvedl, má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. „Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze,“ uvedl Kapler.
V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několik desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.
Česká polární základnaZákladnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.
S rozšiřováním počtu lůžek se do budoucna nepočítá. „Zvyšovat počet lůžek nad aktuálních 20 zřejmě nebude s ohledem na omezené logistické možnosti třeba, ale rádi bychom v blízké budoucnosti rozšířili vědecké a technické kapacity stanice. Chtěli bychom přidat nejméně jednu další laboratoř a dílnu,“ uvedl Kapler.
Zásadní proměnou by měl projít také energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat. „Tyto změny jsou spojeny s další komplikovanou logistickou operací, která se očekává v příští sezoně. Přípravy na ni už započaly,“ řekl Kapler.
Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.
Další články v kategorii Ekologie
- Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy (19.06.2026)
- Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině (19.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Jezdci.cz: Klempíř zrušil vyjmutí pastvin z ochrany v kauze Hřebčína Napajedla (17.06.2026)
- Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry (17.06.2026)
- Lidé ji fotí, ochranáři proklínají. Co je zač lupina, která dobývá Česko (17.06.2026)
- OSN: Téměř všechny děti jsou vystaveny nejméně jednomu klimatickému riziku (17.06.2026)
- MŽP modernizuje pravidla pro přepravu odpadů: přinese digitalizaci, méně byrokracie a účinnější boj s nelegálními transporty (16.06.2026)
- Studie: Řeky v ČR za posledních 140 let ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti (16.06.2026)
- V Krkonoších žije nejméně 11 vlků ve dvou teritoriích, populace je stabilní (16.06.2026)

Tweet



