Boj ekologů v poslední době výrazně nabývá na síle

Urputné boje ekologů za čistou přírodu severních Čech nabyly v poslední době na intenzitě. Velké chemičky v kraji jsou tak permanentně vystaveny tlaku a požadavkům ekologických sdružení. Hlasů proti Spolku pro chemickou a hutní výrobu přibylo po požáru na konci listopadu loňského roku. Podle některých politiků či ekologických aktivistů představuje chemička pro obyvatele Ústí nad Labem neúnosné riziko.

"Kdyby ze Spolchemie uniklo při požáru větší množství chlóru, několik lidí by mohlo zemřít během pěti minut. Podle scénáře, který pro nás vypracovala zahraniční riziková analýza, je ohroženo přes 50 000 lidí," uvedl Čestmír Hrdinka ze sdružení Arnika.

Ve zprávě se píše, že 900 lidí je ohroženo na životě a zhruba 5000 lidí je ohroženo na zdraví. "To jsou dostatečné argumenty pro to, aby byla výroba chlóru zastavena. Spolchemie je časovanou bombou v centru města, provoz chemie je její roznětkou. Musí se odstranit dříve, než dojde k explozi," konstatoval mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Podporu ekologickým aktivistům vyjádřili i Ústečané, kteří založili Občanskou ligu obyvatel. Doplnit bezpečnostní zprávu o zdravotní a rizikovou analýzu požaduje krajská hygienická stanice. "Současný stav, kdy dochází k únikům zdraví škodlivých látek, totiž není udržitelný. Pokud by k tomu docházelo nadále, museli bychom přistoupit k sankcím a vyžadování nápravy. Zatím ale Spolchemie jeví snahu na tom pracovat," sdělil svůj postoj k problému chemičky ředitel krajské hygienické stanice Alexandr Vonderwinkler.

Vymístit chemičku z města se snažili někteří politici již v minulosti. Nakonec ale vždy zvítězily protiargumenty, které hovořily o obrovských nákladech, propouštění a zbytečnosti takového počínání. "Hospodářská budoucnost Ústí nad Labem bez chemie neexistuje," zmínila radní města Karola Haasová. Primátor krajské metropole Petr Gandalovič zdůrazňuje, že situace , kdy v centru města vypukne nebezpečný požár, se již nesmí opakovat. "Pokud tam budou nebezpečné provozy, budou se muset zavřít," prohlásil. Variantu přestěhovat nebezpečné výroby mimo město generální ředitel společnosti Martin Procházka nevylučuje.

Lovochemie staré zátěže likviduje

Největší výrobce průmyslových hnojiv v České republice se v současné době postupně vyrovnává s ekologickou zátěží z minulosti jakou představuje například nebezpečný lakový benzín. Tato látka se v minulosti používala při výrobě kombinovaného hnojiva NPK. Už před rokem byla nahrazena ekologicky nezávadnou látkou. Při letních povodních se část lakového benzínu vyplavila. Ekologická sdružení ihned vyslala zprávu České inspekci životního prostředí, aby věc prošetřila.

"Chtěli jsme si tehdy ověřit neoficiální informace, abychom mohli občany informovat, zda jsou nějakým způsobem ohroženi oni či příroda, kde žijí," řekl Jehlička z Arniky. Úniky škodlivin do řeky či půdy se nepotvrdily. Generální ředitel Lovochemie Luděk Peleška nevyloučil drobné úniky ropných produktů, které se mohly při záplavě uvolnit především z motorových vozidel, nicméně popřel, že by se do vody dostala ropná či chemická látka, která by mohla výrazně ohrozit kvalitu vody. "Na té se nepodepsal ani fakt, že voda z Labe zatopila skladovací haly, ve kterých bylo uloženo velké množství průmyslových hnojiv," dodal Peleška.

Zájem ekologů o Lovochemii kromě loňských povodní spíše ustupoval. Výroba dusíkatých hnojiv, která dříve aktivistům ležela v žaludku, nahradil ekologický způsob produkce. "Společnost začala myslet tak, aby škodila přírodě co nejméně. Hlídat ji musíme, nicméně problémy s jedy vypouštěnými do přírody za posledních několik let značně ustoupiliy" uvedl Jehlička.

Chemopetrol hrozil výbuchem

Loňský rok byl pro litvínovského producenta plastů a polyetylenu z hlediska sporů s ekologickými aktivisty poměrně klidný. Pozornost vzbudily pouze acetylenové lahve, které se vzňaly v areálu společnosti. Explozím v obou případech tehdy zabránili hasiči. Svařovací lahve, které mohly explodovat představovaly obecné ohrožení pro všechny zaměstnance i obyvatele Lovosic pokud by exploze zasáhla některou z výroben. "Byl to ale případ spíše pro policii. Chyba byla zaviněna lidskou nedbalostí," konstatovali ekologové.

Dálnice představuje stejné riziko jako chemičky

Aktuálním problémem, který se dotýká nyní již všech obyvatel Ústeckého kraje je teplická dálnice D8. Děti Země, Sdružení přátel pro přírodu a další ekologičtí aktivisté se ozvývají se stále naléhavějšími výzvami. Tvrdí, že dálnice zasadila Českému středohoří největší ránu za posledních dvě stě let, když vede přes centrální část této chráněné oblasti a po zprovoznění má být součástí evropské dopravní magistrály, spojující sever a jih Evropy. S vystavěným úsekem nemohou již nic dělat, chtějí ale změnit plánované úseky.

"Je to obrovský zásah do přírody. Dálnice znamená pro všechny živočichy neprodyšnou bariéru," uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země. "Poškození některých biotopů je nenávratné. Zamezit nehoráznému přístupu k přírodě je vybudovat na trase dlouhý tunel," konstatoval Patrik. Ekologové dokonce vypracovali tzv. Litoměřickou výzvu, ve které apelují na všechny zodpovědné instituce, aby předkládaný návrh ještě zvážily a případně změnily ve prospěch tunelu. "Pokud ministerstvo životního prostředí myslí ochranu přírody vážně, mělo by umožnit dostavbu dálnice jen v případě, když bude vybudován dlouhý tunel, který dopady dálnice na prostředí zmírní," dokončil Patrik.

Spalovna na pranýři

Spalovna komunálních odpadů společnosti Termizo a také slévárna Ernst Broer patří v Liberci k ekology nejčastěji kritizovaným podnikům. V obou případech se ekologové netají tím, že nejlepší by bylo obě společnosti odstavit.

Kvůli spalovně postavené takřka v centru města se ekologové a její vedení nemá v lásce od doby, kdy se teprve na stolech projektantů objevily první nákresy stavby. Aktivistům se nelíbí, že se spalováním do vzduchu dostávají rakovinotvorné dioxiny a zamořují tak Liberec. Svá tvrzení dokládají nejen koncentracemi škodlivých látek ve vzduchu, ale také odběrem vzorku půdy nebo pstruha chyceného v Nise.

Spalovna vypouštěním dioxinů žádné zákony neporušuje. Normy budou totiž platné až od roku 2005 a do té doby připravuje Termizo nákup dioxinového filtru, kterými by měla bez problému plnit limity platné v Evropské unii. "Je to investice za několik desítek miliónů korun, na kterou jsme si sami vydělali," říká ředitel Termiza Milan Průcha, který obvinění ekologů vytrvale odmítá. "Emise jsme již podstatně snížili, náš podíl na celkové produkci dioxinů v republice je naprosto zanedbatelný," dodal Průcha.

"Problém není jen ve spalovně, ale v samotném systému nakládání s odpady," tvrdí Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika, které chce dosáhnout, aby lidé více třídili odpad."Za ostatními zeměmi ohromně zaostáváme, ve spalovně nebo na skládkách končí neuvěřitelné množství odpadu, který by se mohl dále využít," dodal Petrlík. Třídění je podle jeho slov jedním z kroků, které by mohlo vést k odstavení spalovny.

Zcela jiné látky ztěžují život obyvatelům poblíž slévárny hliníku Ernst Broer. Když si před rokem začali lidé z okolí podniku umístěného ve vilové čtvrti poblíž Jedličkova ústavu stěžovat na zápach, hluk a prach, který se z areálu line, vyšlo na povrch, že slévárna nemá ani stavební povolení. Následná měření neprokázala škodlivost provozu, nicméně podle ekologů probíhalo měření vždy jen při snížené výrobě. Po několikaměsíčním martyriu zakázala Česká inspekce životního prostředí slévárně loni na podzim vyrábět, Krajský úřad jí ale na počátku roku povolil zkušební provoz. Nářky obyvatel skončí zřejmě až odstěhováním provozu do průmyslové zóny, kde si již firmy pořídila pozemek.