Biopotraviny poznám i podle chuti, tvrdí zemědělec

Mrkvový salát s celerem, česnekem a smetanou, miska zelného salátu, miska biotěstovin s dýní, hráškem, kukuřicí a celerem či mrkev s oříšky. A na talíři vynikající perník, při jehož přípravě nebyl použit žádný cukr, a celozrnné bochánky z vlastní biopšenice - něco mezi chlebem a rohlíkem. Tohle všechno mohli ochutnat účastníci sobotního semináře biozemědělců u stolku manželů Horákových v malém sále Klubu kultury v Uherském Hradišti. Přijeli na festival Týká se to také tebe z Bystřice nad Pernštejnem na Vysočině, kde mají vlastní farmu. Pěstují především značné množství zeleniny. "Snažíme se žít z toho, co si sami vypěstujeme. Patřím k biozemědělcům, kteří se vlastními produkty z větší části živí. V mém jídelníčku je určitě osmdesát až devadesát procent biopotravin," říká dvaatřicetiletý majitel farmy Aleš Horák. Má zemědělské vzdělání a vlastní prací na vlastním hospodářství se živí už od poloviny devadesátých let. Tráví na polích a záhonech pod širým nebem celé dny. Jeho šestadvacetiletá manželka Veronika, učitelka v základní škole, z biopotravin vaří a ve volných chvílích manželovi na farmě pomáhá. Na plný úvazek pracuje na farmě ještě Alešova sestra, podle svých sil jim pomáhají také rodiče v důchodovém věku.

Jejich hospodářství má rozlohu 27 hektarů, z toho je patnáct hektarů pastvin. "Zpočátku jsem kromě biopotravin nejedl téměř nic jiného. Léčil jsem si tím některé zdravotní problémy. Velmi se mi to osvědčilo," chválí si svůj životní styl Aleš Horák. Tvrdí, že pozná biopotraviny i podle chuti. Spokojeně se usmívá i jeho štíhlá žena: "Přešla jsem na biopotraviny postupně a určitě mi to prospělo." "Člověk toho vlastně k životu moc nepotřebuje. Nejpřirozenější strava prospívá tělu nejvíc. A nejde jen o množství stravy nebo třeba obsah bílkovin, ale o celý souhrn toho, co přijímáte. Rozhodně bych za běžný jídelníček neměnil," zdůrazňuje Horák. Doporučuje svou zkušenost zejména lidem, kterých už se dotkly nejrůznější civilizační choroby. "Určitě je to vhodná strava například pro matky s dětmi, pro těhotné ženy. Chemikálie v potravinách při konvenčním stravování mohou uškodit už v prenatálním stadiu," doplňuje biozemědělec. Oba chtějí žít tak, aby nepoškozovali přírodu a hospodařili šetrně s tím, co jim země nabízí. Nechtějí ubližovat ani živým tvorům, proto se rozhodli, že nebudou jíst ani maso. "Určitě mi nechybí," tvrdí Veronika Horáková. K jejich zásadám patří i střídmost. A zjistili, že když toho moc nespotřebují, mají nakonec život jednodušší a nemusí vynakládat na přípravu stravy ani tak velké úsilí jako většina jiných lidí. Je to životní styl, který se jim osvědčil. A jak se zdá a jak zaznělo v Uherském Hradišti i na besedě s dalšími biozemědělci, zájem o kvalitní certifikované biopotraviny se ve světě i u nás postupně zvětšuje. Zákazníci jsou dokonce ochotni zaplatit za ně i o něco víc než za běžné potraviny, které se značkou "bio" honosit nemohou.