Biopaliva jsou horší než benzin, tvrdí studie

Nová studie, kterou si nechali vypracovat Britové, Američané a EU tvrdí, že biopaliva jsou kvůli přeměně krajiny na zemědělskou půdu horší než benzin a nafta. Studie považuje za problematické, pokud je povinný podíl biosložek nastavený na více než 5,6 procenta. A to je případ třeba Evropské unie.

Studie poukazuje na negativní vliv pěstování biopalivových surovin na změny využití krajiny, tedy na přetváření lesů a mokřin v zemědělskou půdu.

Experti tvrdí, že používání ropných paliv v automobilech je pro přírodu a klima lepší než produkce paliv ze zemědělských plodin jako palmového nebo řepkového oleje. Vysoké cíle EU a ještě vyšší cílová úroveň Británie pro podíl biopaliv v pohonných hmotách povedou prý k likvidaci milionů hektarů lesů a jejich přeměně na plantáže.

Evropská komise sice zavedla kritéria udržitelnosti biopaliv, běžně používaná biopaliva však podle britské studie kvůli změnám krajiny tento standard neplní.

Využívání palmového oleje například zvýší emise oxidu uhličitého o 31 procent, protože při přeměně lesů na zemědělskou půdu se tento skleníkový plyn uvolňuje z likvidovaných stromů do ovzduší. Standard EU neplní ani řepka olejná, hlavní surovina pěstovaná na biopaliva v Evropě.

Vlastní studii tohoto problému zadala rovněž Evropská komise, ta ji však dlouho odmítala zveřejnit, až na sebe přivolala žaloby zelených aktivistů, kteří biopaliva zpočátku nadšeně podporovali, nyní je však silně kritizují.

Podíl biosložky v EU může být příliš vysoký

Tento týden komise objednanou zprávu zveřejnila, experti však nad ní podle agentury Reuters kroutí hlavami. Studie dochází k závěru, že více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a "podkopat ekologickou schůdnost biopaliv".

Například Česká republika se zavázala dostat podíl biopaliv již letos na 5,75 procenta, tedy podle studie nad bezpečnou úroveň.

Zvláštní ovšem je, že komise konzultační firmě, která výzkum prováděla, zadala jako konečný cíl pro podíl biopaliv právě oněch 5,6 procenta. Země EU se přitom v roce 2008 dohodly na tom, že do roku 2020 se má podíl obnovitelných zdrojů v dopravě dostat na deset procent a podle předpokladů měla být naprostá většina z toho biopaliva. Podle expertů by to mohl být první náznak toho, že EU pod tlakem důkazů nakonec cíle pro biopaliva sníží.

Komise podle odborníků srazila odhad podílu biopaliv zejména tím, že vysoce nadhodnotila budoucnost elektromobilů a předpověděla pro rok 2020 jejich podíl na trhu nových vozů na 20 procent. To překračuje reálné odhady automobilového průmyslu dvojnásobně až šestinásobně. Navíc není jasné, co je na elektromobilech obnovitelného, když většina elektřiny se ještě dlouho bude vyrábět z fosilních paliv nebo jaderné energie, kterou EK za "obnovitelnou" nepokládá.

Biopaliva se stala terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele s autory podrobné zprávy Světové banky označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa. Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl.