Biomasa by měla vzduch u jezera vyčistit
03.06.2002 | Deník Směr
Společný unikátní projekt Modlan a Chabařovic, obcí ležících na rozhraní teplického a ústeckého okresu, na využití alternativních zdrojů energie nabývá konkrétních rozměrů. Záměrem obou jmenovaných obcí je vytápění domácností takzvanou biomasou.
Biomasou se rozumí zpracování energeticky využitelných plodin, jakými jsou například štětka, dřevo, křoviny, obilné slámy či řepkový olej. Před časem byl zhotoven projekt spalovny a páteřních rozvodů v obci Modlany a Věšťany. "Stále čekáme na dokončení technické studie, která bude řešit technologii vlastního spalování," konstatuje starosta Modlan Pavel Rajčan, jenž připouští, že bude hodně složité sehnat investiční prostředky potřebné k realizaci záměru.
Unikátní projekt levného tepla by měl umožnit vytápění také obce Roudníky, která sousedí s Modlanami, ale spadá již pod Chabařovice na Ústecku. Starosta města Jiří Záhořík připouští, že zatímco radnice do projektu investovala s pomocí dotací již 13 miliónů, samotné vybudování závodu si prý vyžádá o tři milióny méně. "Původně měla být osada vytápěna jen biomasou. Došlo však ke změně, nyní se jedná o tzv. směsné palivo, které tvoří 60 procent biomasa a zbytek uhlí. Kdyby však měly radnice před lety možnost vybrat si třeba mezi plynem a biomasou, asi by neváhaly," míní Záhořík.
V obci Roudníky, ležící na patě budoucího jezera, které vzniká na místě bývalého hnědouhelného lomu, bude podle Záhoříka tento zdroj zásobovat teplem zhruba 70 objektů. "Významně tak přispěje k čistému ovzduší v blízkosti vodní plochy. Tím bude "ošetřena" celá návětrná strana jezera."
Odborníci se shodují, že jednou z hlavních výhod biomasy je stabilizovaná cena tepla, která nepodléhá výkyvu světových cen, ani ji neovlivňují monopolní dodavatelé energií. "I když je zahájení stavby závislé na přidělení dotace, předpokládáme, že začneme stavět už v příštím roce," říká optimisticky laděný Záhořík a připouští, že nižší náklady, na rozdíl od Modlan, přinese chabařovické radnici umístění objektu spalovny na vlastním pozemku. "Podle původního projektu měla stát na parcele Pozemkového fondu ČR, za kterou by město muselo zaplatit asi 800 tisíc korun."
Rajčan vidí stávající situaci na rozdíl od svého kolegy poněkud střízlivěji. Podotýká, že se jedná o poměrně komplikovanou záležitost závisející mimo jiné na finančních možnostech státu a celkovém stavu trhu s dotčenými produkty.
"Když už jsme se společně pustili do projektu ekologizace lokality, tak se musíme dokázat vypořádat s případnými nástrahami doby."
Další články v kategorii Ekologie
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)