Bažantí hon je mysliveckým svátkem na Vysočině

Vrcholem sezóny Mysliveckého sdružení Jiřího z Poděbrad, se sídlem v Kraborovicích na Havlíčkobrodsku, které si svůj název vybralo podle historické události uzavření míru mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad roku 1469, je každoroční hon na bažanta. Dva dny před Štědrým dnem, které byly jako stvořené pro tuto příležitost, se sešli lovci, mezi kterými nechyběli významné osobnosti mající vztah k myslivosti, nejen z Vysočiny, ale i z jiných koutů naší vlasti.

Umělý odchov je nezbytný

Na slavnostním nástupu se sešly na dvě desítky nedočkavých lovců, z nichž někteří měli s sebou svého loveckého psa. Předseda mysliveckého sdružení František Sojka společně s hospodáři lovce obeznámil s organizačními záležitostmi, způsobem lovu a počtem lovené zvěře.

Podle Sojky může být názor na myslivost a podobné hony různě vykládán, "Má- li být uspořádán společný hon na bažantí zvěř tak, jak ho dělá naše sdružení, je nezbytný umělý odchov, který se provádí ve většině ostatních mysliveckých sdružení."

Trubači z Čáslavi

Začátek honu odtroubilo trubačské trio z Čáslavi a nic nebránilo tomu, aby se lovci vydali na první leč. Pravé a levé křídlo, jak byli lovci rozděleni, obsazovali jednotlivé posty na všech šesti lečích, kde na ně čekali, opravdové lovecké žně. Organizátoři pro tuto příležitost odchovali stodeset bažantích slepic a kohoutů. "Malích být zhodnocena celoroční práce myslivců v honitbě, což je výstavba a údržba mysliveckého zařízení, obdělávání pozemků, údržba voliérových prostor a krmení zvěře, je potom bažantí hon pro mysliveckou veřejnost určitým svátkem a udržováni tradic,"tvrdí Sojka.

První leč a čerstvé stopy divočáka

Nádherná zasněžená krajina Vysočiny, první výstřely a štěkot psů, kteří jsou lační po kořisti předhánějíce se v dohledávání a přinášení úlovků k nohám lovců. Tak vypadají první chvíle honu. Na první a druhé leči si lovci opravdu zastříleli, zvláště pak na té druhé, kde jim neunikl ani jeden bažant. Občerstvení v přírodě je také chloubou místního sdružení, které dělá opravdu vše proto, aby pozvaní lovci cítili souznění s přírodou, která je na Vysočině tak štědrá. Teplý čaj s rumem, důkladně vyuzené klobásky a pivečko. Opravdový myslivecký piknik v přírodě, který si všichni pochvalovali. Skupinka lovců přecházející od jedné leče k druhé si ve sněhu všimla čerstvých stop divočáka, což na začátku honu ještě více umocnilo jejich loveckou vášeň.

Ulovenou zvěř sváží koňský povoz

Zatroubení trubače na znamení ukončení lovu na leči je stejným obřadem, jako když lovci za pomoci svých psů snášejí úlovky na jedno místo, kterému se v myslivecké řeči říká výlož ulovené zvěře. Na tomto místě dochází k sečtení střelených bažantů, kteří se potom rozvěsí na stojan umístěný na koňském povoze, který byl bezesporu důležitým článkem celého honu. Nejen z pohledu jeho užitečnosti, ale také splynutí s okolní přírodou pod Železnými horami, která stále uchvacuje a inspiruje mnoho umělců, kteří její krásy dokáží přenést na malířská plátna či stránky knih.

Hubertská mše v Uhrově

Po skončení poslední leče následovala Hubertská myslivecká mše v uhrovské kapli, kterou vedl páter Jaroslav Jáchym Šimek z Vilémovské farnosti. Tato část honu byla přístupná i veřejnosti. Lidé z blízkého okolí si přišli v předvánočním čase poslechnout trubačské trio z Čáslavi. Skromné prostory kaple naplnila hudba a slovo pátera, který připomenul důležitý vztah lidí k zvířatům a přírodě, na kterou bychom měli myslet nejen v čase vánočním, ale po dobu celého roku.

Povinností lovců je vzdát čest ulovené zvěři

Závěrečný slavnostní výřad, kterému byli přítomni všichni účastníci honu, je příležitost, při které se vzdává čest ulovené zvěři. Hospodáři poté rozdělili zvěř podle obvyklých zvyklostí, načež předseda všem přítomným a zejména lovcům sdělil, že průběh honu byl úspěšný. Celkem bylo uloveno 101 bažantů z celkového počtu stodeseti vypuštěných bažantích kohoutů a slepic. Trubači odtroubili konec slavnostního výřadu, který zároveň ukončil nejdůležitější část honu a na řadu přichází vyhlášení krále honu a setkání u společného stolu.

Lovu zdar

Králem honu byl vyhlášen Josef Franěk se třinácti ulovenými bažanty. Podle předsedy mysliveckého sdružení a samotných účastníků byl hon opravdovou slavností a zážitkem, který většinu z nich do Kraborovic znovu přiláká. Umělý odchov bažantí zvěře má v této části Vysočiny tradici již od roku 1990, a to nepřetržitě s vypouštěním čtyř až pětset kusů ročně. Sdružení má také zkušenosti z odchovem a pořádáním honu na kachnu divokou s vypouštěním na rybníku v honitbě o výměře 867 ha.