„My jíme velryby, vy zase vepře“

21.11.2007 | Lidové noviny

Vyplutí flotily, která má ve vodách Antarktidy zabít více než tisíc kytovců „pro vědecké účely“, provázela na japonské straně téměř slavnostní atmosféra. Ze světa naopak podle očekávání začaly přicházet výrazy nelibosti. A v patách japonské výpravě jsou i aktivisté z nátlakové ekologické organizace Greenpeace. Nic nemůže lépe ilustrovat kontroverzi kolem lovu velryb než tyto protichůdné reakce. „Velrybí maso jsme pojídali dlouho dobu. Jak se liší konzumace velryb od konzumace vepřů či krav?“ řekl agentuře AP jeden z řezníků na trhu v přístavu Šimonseki na jihozápadě Japonska, odkud velrybáři vyplouvali. „Doufám, že komerční lov opět začne, abychom měli v Japonsku více velrybího masa,“ tlumočil názor některých Japonců.

Právě potřeba zachovat si tento tradiční zdroj potravy je jedním ze zdůvodnění, která lze v zemi vycházejícího slunce při debatě o lovu velryb zaslechnout. Jenže narazit například v ulicích Tokia na velrybí restauraci - či maso na jídelním lístku - je spíše výjimečné. Existují ovšem i další argumenty, například nutnost regulovat velrybí populaci v případě přemnožení, což už je těžší ověřit .

Harpuny Japonců míří na velryby

Japonští velrybáři tento týden vypluli na lov tří druhů kytovců. V okolí Antarktidy a jižních oblastí Tichého, Atlantského a Indického oceánu chtějí ulovit více než tisíc kusů velryb. Porušili tak desetiletí trvající celosvětový zákaz lovu ohrožených druhů kytovců. Velryby žijí na severní a jižní polokouli. Jednotlivé populace rovník prakticky nepřekračují, takže i zdánlivě vysoké číslo nemusí znamenat, že druh je „za vodou“. Indický oceán je vyhlášený za oblast, kde jsou velryby chráněny, od roku 1979 a jižní oblasti okolo Antarktidy od roku 1938. Odhadované populace velrybplejtvák malý 199 000 na severní polokouli, 960 000 na jižní vorvaň 360 000 plejtvák Brydeův 90 000 plejtvák myšok 79 000 keporkak 65 000 plejtvák sejval 54 000 plejtvák šedý 26 400 velryba grónská 10 500

Velryby, které chtějí Japonci lovit plejtvák malý: hmotnost 4-6 tun, délka 7 - 10 metrů plejtvák myšok: hmotnost 45 - 70 tun, délka 119 - 26 metrů keporkak: hmotnost 25 - 31 tun, délka 11 - 16 metrů

Mořský lov sledují i suchozemští Češi Pravidla lovu kytovců schvaluje Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Nejde jen o expertní organizaci, patrné jsou v ní politické vlivy. Obě strany se do ní snaží například lákat spřízněné země, a to včetně těch bez přístupu k moři. Mezi 78 členy je tak i Česká republika (v současnosti ji zastupuje Pavla Hýčová) či Rakousko. Komise vznikla v roce 1946, první Úmluva o pravidlech lovu velryb platí od roku 1948. Moratorium na lov bylo schváleno v roce 1982, v platnost vešlo o čtyři roky později.

Kvóty lovu roce 2007-2008 Japonští velrybáři zamíří harpuny na plejtváka malého, plejtváka myšoka a keporkaka, zvaného též velryba hrbatá.

Celkem chtějí ulovit: 1035 kusů kytovců 935 plejtváků malých 50 plejtváků myšoka 50 keporkaků Pramen: Mezinárodní velrybářská komise

Tisk