Vinaři ustupují tlaku levných dovozů

Tuzemský trh s vínem se mění, spotřebitelé sázejí na kvalitu a kupují dražší produkty

Přechod na výrobu dražších vín je také přípravou na vstup vinařství do EU.

Patrick Diviš

Brno, 7.11. 2000

Tuzemský trh s vínem je v pohybu. České vinařské firmy ustupují tlaku levných dovozů a obracejí svou pozornost do „dražších“ tržních segmentů. Není to však pouze špatná zpráva. Ukazuje se totiž, že spotřebitelé vyspěli a častěji sahají po kvalitních vínech, která jsou zárukou vyšších tržeb.

Zahraniční víno valící se na pulty našich obchodů v nízkých cenových relacích především z Maďarska a Španělska donutilo řadu vinařských společností změnit taktiku. Zatímco ještě před několika lety se zdálo, že budoucnost má levnější tržní segment s vysokými objemy prodejů, dnes je všechno jinak. Synonymem úspěchu se stalo působení na trhu s jakostními víny.

„Stolní vína vyrobená z moravské suroviny nejsou cenově konkurenceschopná dovozům,“ potvrzuje Aleš Doležal, ředitel akciové společnosti Vinium Velké Pavlovice, druhého největšího tuzemského výrobce tichých vín. Firmám, které dříve vsadily na levnější vína, podle něho zbývá jediné: změnit strategii. „Podnik, který běží na delší trati, se musí soustředit na odrůdová vína,“ upřesňuje.

Zkušenosti z posledních let dokazují, že levný tržní segment podléhá tvrdé a cenově podbízivé konkurenci vín dovážených v tetrapackových krabicích a PET lahvích. „Výkyvy tohoto trhu jsou větší, stejně jako rizika. Řada firem si to uvědomila až dnes a chce se dostat do jakostní sféry,“ připomíná Pavel Vajčner, šéf Znovínu Znojmo.

Moravští a čeští vinaři ale mají štěstí v neštěstí. Dovozy je sice vytlačily z některých pozic na trhu, zároveň se však vyvíjí i český konzument. „Erudice spotřebitelů má vzestupnou tendenci,“ pochvaluje si Doležal. Znamená to, že se víno stává módním nápojem, jeho spotřeba roste, stejně jako poptávka po kvalitních, a tím i dražších vínech. Zatímco dříve tvořily jakostní vína pouze třetinu trhu, marketingové průzkumy naznačují, že nyní je to již čtyřicet procent. Segment dražších vín se stal společně se stolními víny nejprogresívněji rostoucí oblastí. „Objem prodejů jakostních vín přitom roste rychleji. Navíc se tak přibližujeme evropské úrovni, což je zárukou, že zájem rychle nepomine,“ zdůrazňuje ředitel Vinia.

Přechod na výrobu dražších vín je také přípravou na vstup našeho vinařství do Evropské unie. „Nemůžeme si dovolit produkovat stolní vína. Musíme dělat vína špičková, přívlastková a kabinetní,“ soudí Antonín Šťastný, ředitel a. s. Vinné sklepy Valtice. Na druhé straně je ale podle odborníků jasné, že pohyb na náročnějším trhu a vstup do EU budou znamenat bouřlivý vývoj oboru: akvizice, fúze a krachy. „Řada firem se nevyrovná s vpádem technologicky a finančně lépe zajištěné zahraniční konkurence. Zredukuje se počet vinařských firem. Tento proces již započal,“ předpovídá Aleš Doležal.