Dědička Schwarzenbergů vyhrála spor

BRNO - Ústavní soud dědičce známého šlechtického rodu Alžbětě Pezoldové vyhověl v její stížnosti. "Spor stěžovatelky se měl projednávat na veřejném zasedání a s její účastí," konstatoval Ústavní soud. To se však nestalo. Dřívější právní přepisy sice umožňovaly soudcům rozhodovat neveřejně, ovšem jen v jednoduchých případech. "To určitě tento rozsáhlý restituční spor nebyl," dodal soud. Věc se nyní vrátí Městskému soudu do Prahy.

Pezoldová se na Ústavní soud obrátila poté, co neuspěla se svými žádostmi o navrácení lesů a polí na Lounsku. Pozemkový úřad jí sdělil, že majetek byl zkonfiskován ještě před příchodem komunistů k moci, takže restituce nepřipadá v úvahu. Podle zákona může stát vrátit pouze majetek znárodněný v období od 25. února 1948 do 31. prosince 1989.

Pezoldová: Proces nebyl spravedlivý

"Soudci porušili mé základní právo na spravedlivý proces," uvedla Pezoldová v ústavní stížnosti. Soud v Praze se podle ní vůbec nezabýval její námitkou, že majetek hlubocké větve Schwarzenbergů byl zkonfiskován protiprávně. A to hned dvakrát. Nejdříve v roce 1945 na základě Benešových dekretů, které se týkaly Němců a kolaborantů. V roce 1947 potom tehdejší parlament přijal zvláštní vyvlastňovací zákon, jemuž se říkalo Lex Schwarzenberg. Neúspěšná restituentka ovšem tvrdí, že Adolf Schwarzenberg nebyl Němec ani kolaborant. Před příchodem nacistů emigroval do Velké Británie, kde spolupracoval například s Janem Masarykem. Proto mu majetek sebralo gestapo. Další konfiskace se dočkal od československého státu. "Už před únorem 1948 měli komunisté velkou moc a Schwarzenbergové vlastnili pole a lesy," vysvětluje konfiskaci právník Pezoldové Milan Hulík. Podle něj šlo o politický akt, navíc v rozporu s tehdejším právem. "Sebrali rodině bez náhrady naprosto všechno, včetně osobních věcí," upozornil advokát. Ze zákona sice měli dostávat Schwarzenbergové důchod, ve skutečnosti však nedostali ani korunu.

ivh