První jařiny jsou už zasety, oziminám se ale příliš nedaří
14.01.1998 | Svoboda
Svoboda - 14.1.1998
První jariny jsou už zasety, oziminám se ale príliš nedarí
- Klidnými zemedelce nenechávají porosty predevším ozimých pšenic
Opava - Nekterí zemedelci využívají nezvykle teplého lednového pocasí k jarním pracem. Pole na Opavsku jsou dokonce od pátku oseta jarinami.
Zatím se jedná asi o stovku hektaru, ale optimistu stále pribývá.
"Pokud se nedostaví obzvlášt kruté mrazy, není duvod k obavám," rekl ing. Milan Vítek, reditel Okresní agrární komory Opava - Ostrava. "Príroda si dovede poradit sama, a kdyby silné mrazy prece jenom uhodily, je na opakovaný osev dostatek casu," dodal.
Klidnými však zemedelce nenechávají porosty ozimých pšenic. Nadmerné srážky vloni v cervenci spojené se záplavami zpusobily predcasné polehnutí rostlin. Kratší vegetacní doba jim nedovolila dozrát a výnosy byly nízké. Nepríznivá situace se projevila i na kvalite zrna a jeho hmotnosti. Nadmerné vlhko bylo v ríjnu vystrídáno suchem a podmínky pro setí ozimé pšenice byly opet nepríznivé. Na lonský rok nevzpomíná Milan Vítek zrovna rád: "Sklízelo se za mokra a puda ztvrdla, což ztížilo orbu. Úhrn srážek v ríjnu dosáhl jen 44 procent, navíc se ochladilo a rust obilovin se zastavil." Není divu, že pred Vánocemi mohli zemedelci konstatovat opoždený vývoj porostu. Kontrola potvrdila, že dobrých zustalo jen 20 procent rostlinek. "Nejhorší stavy máme u odrudy Hana," konstatuje Vítek. "Zjištení je prekvapivé, protože práve tato odruda patrila k široce efektivním." Byla uplatnována v nejranejších výsevech na prelomu léta a podzimu, což jí zajištovalo možnost redukovaného výsevu.
Pšenice se objevila i v záverech prosincového jednání rady státního fondu tržní regulace. Jakostní znaky potravinárské pšenice na zálohový nákup pro mlýny byly sníženy z císla 220 na 180 a u obsahu lepku v sušine klesly z puvodních 25 na 23 procent. Rada se zabývala také návrhem zásad regulace trhu potravinárské pšenice z letošní sklizne i návrhem regulovaných cen. V tomto bode však ke shode nedošlo. Vedení Státních hmotných rezerv by uvítalo cenu 4 000 korun za tunu, Fond tržní regulace prosazoval 4 200 korun a Agrární komora Ceské republiky žádala nejprve 4 680 korun. Pozdeji slevila z požadavku na 4 400 korun za tunu. Dohoda je v nedohlednu a otázka ceny za letošní potravinárskou pšenici je stále otevrená.
Miroslav Hruška
Další články v kategorii
- Vyšší zálohy přímých plateb pro rok 2025 (28.07.2025)
- Novela zákona o myslivosti: ztracená šance na reformu české myslivosti, nebo prostor k zamyšlení? (část III.) (28.07.2025)
- ČSÚ: Meziměsíčně zdražilo sedm položek potravin ze 13, nejvíce jablka (28.07.2025)
- Farma Křížov pod Blaníkem: Ekologickou bezovou farmu může zničit přestřik při ošetření sousední pšenice (28.07.2025)
- Škůdci ohrožují borové lesy. Někde je zdravý jen jeden strom z deseti (28.07.2025)
- Týden bude plný deště. A teploty nic moc (28.07.2025)
- Na jihu Itálie vyšel najevo skandál s pančovaným olejem, skončil také ve školách (28.07.2025)
- V Německu mají plzeň za 17 korun. Češi nad tím mohou jen kroutit hlavou a platit víc (28.07.2025)
- Výrobce zmrzlin Tipafrost loni zvýšil tržby i zisk (28.07.2025)
- Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci (28.07.2025)