Občané zaplatí za potraviny maximálně 80 korun navíc

Zvýšení cen potravin se v praxi spotřebitelů příliš nedotkne a v souvislosti se zvyšováním jiných spotřebních výdajů by mu měli lidé přikládat "správnou váhu". V rozhovoru pro AGRIS to uvedl předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský.

"Jestliže se zdraží chlebové obilí o tisíc korun za tunu, tak pro občana to znamená určitá podíl. Jestliže je spotřeba obilovin na občana 100 kilogramů za rok, pak to znamená 8 kilogramů měsíčně, a uvedené zvýšení cen potravinářské pšenice tedy znamená nárůst výdajů o osm korun měsíčně. I kdyby byla pravda, že se zdraží kilogram masa o deset korun, což považuji za maximum, pak při měsíční spotřebě masa na obyvatele ve výši 6,5 kilogramu to znamená zvýšení výdajů o 65 korun. Měsíční spotřeba mléka včetně mléčných výrobků na občana je 16 litrů - zdražení o 50 haléřů znamená osm korun měsíčně," zdůraznil Jirovský. Pokud tedy počítáme společně zvýšení cen všech základních druhů potravin - obilovin, mléka a masa, pak se podle Jirovského ani při nejhorší variantě nedostane zvýšení výdajů za potraviny na občana přes 80 korun za měsíc.

"Měsíčně přitom občané spotřebují průměrně 21 litrů benzinu, a to je při zdražení od začátku roku 200 korun měsíčně navíc. Nikoho přitom nenapadlo požadovat, aby si rafinérie snížily svou míru zisku z deseti na pět procent," řekl Jirovský. Rafinérie jsou přitom podle jeho slov ziskové, zatímco zemědělci ztrátoví a za posledních sedm let hospodaří s průměrnou ztrátou dvou procent. "Zatímco se v jednom sektoru zvažuje zreálnění cen alespoň na úroveň nákladů, pak zvýšení cen v jiném, velmi ziskovém sektoru přijímá veřejnost bez problémů," tvrdí Jirovský.