Coca-Cola se v Československu začala licenčně vyrábět v září 1971
02.09.2026 | ČTK
Americká Coca-Cola se do Československa dostala už na konci druhé světové války s vojáky ze Spojených států a později se prodávala hlavně v restauracích jako exkluzivní zboží ze Západu, aby se na počátku normalizace začala vyrábět v Brně. Jednání o licenční produkci kolové limonády, jejíž první sklenici prodal lékárník John Stith Pemberton v Atlantě v květnu 1886, začala v roce 1968, první lahev opustila výrobní linku národního podniku Fruta v Brně 3. září 1971.
Přes domácí výrobu ale zůstala Coca-Cola až do konce komunistického režimu exkluzivním výrobkem, který nebyl vždy běžně k dostání. V prvním roce závod v brněnských Modřicích opustilo přes tři miliony přepravek po 24 čtvrtlitrových láhvích, tedy skoro 18,5 milionu litrů Coca-Coly. Československo se tehdy stalo čtvrtou zemí socialistického tábora, kde se limonáda vyráběla - po Bulharsku, Maďarsku a Jugoslávii.
Lahev v obchodě zpočátku stála dvě koruny padesát haléřů, velká část produkce ale směřovala spíše do restaurací, kde se Coca-Cola prodávala s přirážkou, v podniku třetí cenové skupiny stála koncem 80. let třetinková láhev - což byl v té době nejobvyklejší objem - 4,80 Kčs. V té době se dala v exkluzivních obchodech Eso koupit i dovážená Coca-Cola v plechovce, která přišla dokonce na deset korun.
Coca-Cola, která se dnes stáčí v pražských Kyjích, kde roční produkce přesahuje 400 milionů (více než dvacetinásobek priukce začátkem 70. let), ovšem nebyla jediným západním nealkoholickým nápojem, který se v Československu dal koupit. Od roku 1973 se na Slovensku vyráběla v licenci konkurenční Pepsi-Cola - jak tehdy stálo na lahvích, na jejich korunkách byl vytištěn nápis "S povolením Pepsico Inc. N. Y., vyrába Slovlik n.p. Frucona závod Malacky".
Na samém konci 80. let získal licenci na Pepsi také agrokombinát ve Slušovicích, který začal v červenci 1989 stáčet nápoj dokonce do jedenapůllitrových plastových lahví. Jedna tehdy stála v obchodě - zpočátku jen ve specializovaných prodejnách družstva - 25 korun. Obě západní limonády přitom měly i domácí, československou konkurenci, nejznámějším tmavým syceným nápojem byla Kofola (existovaly ale i Citro-cola nebo Aro-cola).
U zrodu Kofoly stál v roce 1960 Zdeněk Blažek z opavské farmaceutické společnosti Galena, který vyvinul sirup Kofo (směs bylin a ovocných šťáv ochucených lékořicí). Ten se stal základem limonády, která se měla původně jmenovat Kofocola, ale kvůli možným problémům s ochrannou známkou dostala název Kofola. Do roku 1989 patřila Kofola vyráběná v řadě sodovkáren mezi nejoblíbenější nápoje v Československu, po několikaletém útlumu ji v druhé půli 90. let oživila rodina Samarasů.
pvl sat
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii
- „Dělá z lidí blbečky, obrovský malér pro Česko,“ říká o Babišově střetu zájmů šéf českých sedláků (19.09.2026)
- Putin převádí ruská aktiva Nestlé a Auchanu pod dočasnou správu (18.09.2026)
- AI v Japonsku inspiruje nové druhy dezertů včetně koláče s nakládanými okurkami (18.09.2026)
- Hrozny dozrály dřív, pořadatelé museli posunout Burčákové slavnosti v Hustopečích (18.09.2026)
- Houbaři nosí plné koše, mapa hub se zabarvuje. Hlavní je čistit úlovky už v lese (18.09.2026)
- Na národní výstavě se sešlo přes sto krav (18.09.2026)
- Lesy ČR zakazovaly export štěpky, dostaly pokutu přes 17 milionů Kč (18.09.2026)
- Kůrovec byl v roce 2025 v okolních státech na ústupu (18.09.2026)
- Švestky leží pod stromy, nikdo je nechce sbírat? Sadař má svérázné řešení (18.09.2026)
- Dub pýřitý - perspektivní dřevina do měnícího se klimatu (18.09.2026)

Tweet



