Obnova Sedmihorských mokřadů zvýšila schopnost krajiny Českého ráje zadržet vodu

Obnova Sedmihorských mokřadů výrazně zvýšila schopnost krajiny Českého ráje zadržet vodu, potvrzují to výsledky dvouletého měření hladiny podzemní vody, které teď zveřejnil Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Na šesti revitalizovaných hektarech se podle propočtů zvýšila akumulace vody v mokřadu o 11.500 metrů krychlových, což odpovídá zhruba pěti olympijským plaveckým bazénům nebo roční spotřebě 350 lidí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ČSOP Zuzana Kučerová.

Sedmihorské mokřady leží v samém srdci Českého ráje, jsou především ornitologicky významnou lokalitou. Od 60. do 90. let minulého století byly ale rozsáhle odvodněny systémem drenáží. Obnovy se v letech 2021 a 2022 dočkaly díky evropské dotaci pozemky o rozloze zhruba šesti hektarů, které byly v minulosti velmi poškozené melioracemi. Vytvořeno bylo tehdy 14 různě velkých tůní, ochránci přírody přerušili kolem sedmi kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů.

Východní část mokřadu ale zůstala odvodněná, což podle autora studie Vojtěcha Šťastného z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady umožnilo jedinečné porovnání obou území. "Chtěli jsme zjistit, jak se změnil vodní režim území po provedené revitalizaci a porovnat ho s dosud nerevitalizovanou částí mokřadu," doplnil. Od června 2023 do října 2025 tak díky podpoře z Nadačního fondu Veolia sledovalo sedm digitálních hladinoměrů vývoj podzemní vody v revitalizované i nerevitalizované části.

Měření podle Šťastného ukázala, že zatímco v nerevitalizované části mokřadu hladina podzemní vody v průběhu roku v závislosti na počasí silně kolísá a v době sucha zaklesává rychleji a hlouběji pod povrch, v obnovených mokřadech je po celý rok včetně suchého období stabilnější, bez vysokých výkyvů, s hladinou těsně kolem povrchu půdy. Proudění vody se podařilo revitalizací nastavit blíž přirozenému stavu před masivním odvodňováním. Je to podle něj vidět v nově vybudovaných tůních i na jednom z obnovených ze slepých ramen říčky Libuňky.

Rašelinná půda, která z velké části právě Sedmihorské mokřady tvoří, je schopna zadržet neuvěřitelné množství vody, objem vody v půdě může tvořit i přes 93 procent. "Přestože každá lokalita je originál a zjištěná data jsou přenositelná jen do určité míry, vyplývá z nich celkem jasně, že obnovy odvodněných mokřadů mají význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro stabilnější krajinu. Nedávná sucha opět ukázala, jak je voda v krajině důležitá pro její ochlazování. Určitě tedy budeme pokračovat," dodal koordinátor kampaně Místo pro přírodu Jan Moravec.