Autonomní stroje mění zemědělství, rozpoznají plevel i plodiny, říká odborník
17.06.2026 | ČTK
Autonomní stroje, které se po poli pohybují bez traktoristy v kabině, přestávají být vizí budoucnosti a stávají se součástí moderního zemědělství. Díky umělé inteligenci a pokročilým kamerovým systémům dokážou samostatně rozpoznávat rostliny a například rozlišit úrodu od plevelů a aplikovat postřik, kde je potřeba. ČTK to řekl Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze. Vedl dnes semináře na výstavě Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku.
"Tyto systémy mohou mít pozitivní dopad i na zaměstnanost. Nejde o to, že by nahrazovaly traktoristy, ale spíše ulehčují rutinní práci. Kvalifikovaní pracovníci se tak mohou věnovat jiným činnostem, například řízení provozu nebo plánování. Zemědělské podniky se navíc dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných obsluh, takže tyto technologie spíše pomáhají situaci řešit. Nejde o úbytek pracovních míst, ale o jejich transformaci," řekl Kroulík.
Některé podniky v Česku proto už mají stroje, které nepotřebují člověka v kabině. Zatím ale nejsou ve většině. Víc se začínají prosazovat stroje, které umělou inteligenci využívají k ošetření polí a stroj jedoucí po poli stále ještě řídí lidé. "Je to na trhu relativně nové. Souvisí to s nástupem prvků umělé inteligence, strojového učení a neuronových sítí. Tyto technologie se propojily s kamerovými systémy, které dokážou rozpoznávat jednotlivé plevelné druhy rostlin a na základě toho cíleně spouštět trysky. Aplikace hnojiv tedy neprobíhá plošně, ale na konkrétní místa," řekl Kroulík.
Než výrobci mohli zemědělské stroje nasadit do praxe, museli naučit systémy rozpoznávat plodiny a plevelné rostliny. To vyžadovalo vytvoření rozsáhlé databáze obrazových dat. Algoritmy se učí rozlišovat různé druhy rostlin i jejich růstové fáze. "Na začátku musíte ten systém naučit rozpoznávat plevelné rostliny. Je to jako s člověkem. Stroj sám o sobě nic neumí. Aby byla spolehlivost vysoká, potřebujete tisíce až statisíce snímků, které zachytí různé tvary, barvy i růstové fáze rostlin. Dnes se spolehlivost těchto systémů pohybuje přibližně mezi 95 a 98 procenty," řekl Kroulík.
Díky pokročilým technologiím zemědělci snižují spotřebu hnojiv a omezují dopady na životní prostředí. Ve výsledku také mohou navýšit výnosy. "Každá aplikace herbicidů totiž představuje pro rostlinu určitou zátěž, která může zpomalit její vývoj a růst. Omezením tohoto stresu lze následně podpořit i vyšší výnosy," řekl Kroulík.
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii
- Lesní koupel: Tajemství japonského Shinrin-yoku funguje i v Česku (18.06.2026)
- Úřady v Česku zaznamenaly 25 podezření na zdravotní potíže z kojeneckého mléka (18.06.2026)
- EP schválil zmírnění pravidel pro nové genomické techniky šlechtění rostlin (18.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Ministr životního prostředí jmenuje nového šéfa KRNAP (18.06.2026)
- Snížení cen potravin a nealkoholických nápojů utlumilo inflaci (18.06.2026)
- V Řecku bojují proti zdražování portálem na srovnávání cen zboží denní potřeby (18.06.2026)
- „Prase na mě zaútočilo dvakrát.“ Žena popsala zážitek z Prahy, problém je čím dál větší (18.06.2026)
- Ministr zemědělství se sešel u kulatého stolu se zástupci ovocnářského sektoru. Řešila se nová strategie (18.06.2026)
- Poslanci Evropského parlamentu schválili zákaz nazývat bezmasé alternativy slovy "steak" či "játra" (18.06.2026)

Tweet



