Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem

Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem, lidově zvaná černohlávek. ČTK to dnes sdělila Česká společnost ornitologická (ČSO), která tento čestný titul každoročně uděluje. Loni byl ptákem roku konipas horský.

Právě pěnici černohlavou má Česká společnost ornitologická ve svém logu. "Udělením čestného titulu tak chtějí ornitologové upozornit na sté výročí organizace, která se od svého vzniku v roce 1926 nepřetržitě věnuje ochraně ptáků, jejich výzkumu i popularizaci ornitologie. Latinské rodové jméno pěnic, Sylvia, nese i název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936," uvedla společnost.

Pěnice černohlavá je podle ornitologů nenápadný pěvec, o něco menší a štíhlejší než vrabec. "Jejím typickým znakem je výrazná čepička na temeni. U samic a mláďat je skořicově hnědá, zatímco u samců během dospívání získává charakteristickou černou barvu. Obě pohlaví tak od sebe na první pohled snadno rozeznáme," uvedla Alena Klvaňová z ČSO. Méně zkušení pozorovatelé si podle ní mohou černohlávka splést se sýkorou babkou nebo sýkorou lužní, které mají rovněž černou čepičku. Zatímco u sýkor však čepička překrývá celé oko, u pěnic sahá pouze k jeho hornímu okraji.

Pěnice vyniká svým bohatým flétnovým zpěvem, ornitologové ji řadí mezi nejlepší ptačí zpěváky v Česku. Samci se nejčastěji ozývají z křovin a do svého zpěvu často začleňují i motivy dalších druhů, například kosa černého, pěnice slavíkové nebo slavíka obecného. Původně žila v lesích a na polích, ale dokázala se přizpůsobit změnám prostředí způsobeným lidskou činností. Dnes proto běžně žije v městských parcích a zahradách. Její přizpůsobivost přispívá k tomu, že se jí daří.

Od 80. let minulého století, kdy se ptáci začali pravidelně systematicky sčítat, se její populace ztrojnásobila, a to jak v Česku, tak na celoevropské úrovni. "V Česku, kde žije 1,5 až dva miliony hnízdních párů, patří do první pětice nejpočetnějších druhů," uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Pěnice v Česku tráví zhruba půl roku - přilétá na konci března a v září většina populace míří do zimovišť ve Středomoří. Někteří jedinci se pokoušejí ojediněle přezimovat i ve střední Evropě. Známým zimovištěm se stal zámecký park v Lednici na Břeclavsku.

Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá řadě hrozeb, včetně přetrvávajícího nelegálního lovu ve Středomoří. Jsou častými oběťmi pytláků na Kypru, Maltě či v Itálii.

Pěnicím mohou lidé pomoci odpovědnou péčí o zahrady, parku i krajinu. "Během hnízdění potřebuje pěnice dostatek hmyzu, kterým krmí mláďata. Jeho výskyt podpoříme tím, že se vyhneme používání pesticidů, necháme část trávníku neposečenou a poskytneme mu úkryt a místo pro přezimování, například ve formě hromady listí nebo starých větví," uvedla Klvaňová. Pro pěnice jsou důležité také stromy a keře, které jim poskytnou úkryt i příležitost pro hnízdění a během léta nabídnou potravu v podobě různých plodů a ovoce. "Ocení například plody bezu, střemchy, tisu nebo rybízu," doplnila ornitoložka.

Autor: ČTK