Buk lesní a buk východní v měnícím se klimatu: kde rostou nejlépe?

Strnady – 20. listopadu – V letošním roce publikovaná studie porovnává růstové reakce buku lesního (Fagus sylvatica L.) a buku východního (Fagus orientalis Lipsky) na klima napříč výškovým gradientem (360–1430 m n. m.) v Krkonoších, Polsku a v oblasti Černého moře v Turecku.

Analýza 360 dendrochronologických vzorků z 12 trvalých výzkumných ploch ukazuje, že buk lesní je citlivější na změny teploty vzduchu i srážek, zatímco u buku východního hraje klíčovou roli teplota aktuálního roku. Nejsilnější vliv klimatu na tloušťkový přírůst vědci zaznamenali ve středních nadmořských výškách (740–950 m n. m.); u obou druhů měl největší vliv červenec.

Výsledky potvrzují, že klimatická změna působí na bukové porosty rozdílně podle nadmořské výšky. V nižších až středních polohách se za posledních 20 let snížil radiální přírůst o 13–19 % oproti předchozímu dvacetiletí, zatímco v horských oblastech vzrostl o 6–10 %. Limitujícím faktorem v nížinách je nízké množství srážek během vegetačního období, na horách pak nízké teploty vzduchu.

Studie zároveň hodnotila produkční potenciál a sekvestraci uhlíku: porosty obou druhů ukládají zhruba 37–361 tun uhlíku na hektar v závislosti na nadmořské výšce a stavu porostu. V průměru však buk lesní akumuloval o 33 % více uhlíku než buk východní. Nejvyšší zásoby dřeva připadaly na nižší polohy. Ty s klesající teplotou vzduchu a zkracujícím se vegetačním obdobím s nadmořskou výškou klesaly.

Co z toho plyne pro praxi:

· V nížinách a teplejších oblastech: zmírňovat dopady letních such (struktura porostu, včasné a mírné probírky, směsi s druhy s vyšší odolností vůči suchu), pracovat s vodním režimem stanoviště.

· Ve středních polohách: počítat s nejvyšší citlivostí růstu na klima; stabilizovat porosty pestrou druhovou a věkovou strukturou, omezovat extrémy konkurence.

· V horských polohách: růst limitují nízké teploty vzduchu; podpořit přiměřené prosvětlení a strukturu porostů tak, aby využily kratší vegetační období bez zvýšení rizika poškození mrazem.

· U sekvestrace uhlíku vycházet z rozdílů mezi studovanými druhy: buk lesní má v průměru vyšší potenciál ukládání uhlíku než buk východní.

· V obou regionech sledovat roky s výrazně utlumeným růstem (tzv. negative pointer years), přičemž jejich frekvence v posledních letech roste v souvislosti s extrémy počasí.

Studie ukazuje, že adaptivní pěstební strategie musí zohlednit druhové rozdíly i výškovou zonaci, tzn. stejný management nebude optimální pro nížiny a horské oblasti. Pro zmírnění dopadů klimatické změny a posílení sekvestrace uhlíku je klíčové cílené hospodaření s ohledem na lokální limity (voda vs. teplota vzduchu) a podpora pestrých, strukturně diferencovaných porostů.

Článek „Growth response of European beech (Fagus sylvatica L.) and Oriental beech (Fagus orientalis Lipsky) along an elevation gradient under global climate change“ je v originálním znění ke stažení zde: https://doi.org/10.3390/f16040655

Autoři článku: Zdeněk Fuchs, Zdeněk Vacek, Stanislav Vacek, Václav Šimůnek, Josef Gallo, Vojtěch Hájek (Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská); Jakub Černý (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.; Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta); Jan Cukor (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská)

Podle originálu připravil: Jakub Černý, VÚLHM, v. v. i., e-mail: cerny@vulhmop.cz

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info