Sedláci požadují operativní přístup k erozi nebo sledování propojenosti podniků u právnických osob

Pracovní skupina Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky projednala v říjnu tohoto roku úpravy podmíněnosti a přímých zemědělských plateb v rámci tzv. Jednotné žádosti. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) uplatnila k závěrům jednání zásadní připomínky, které zaslala ministru zemědělství Markovi Výbornému. Asociace požaduje, aby konečná podoba protierozního standardu DZES 5 nechávala pravomoci v oblasti protierozních opatření na zemědělci, který by pak byl plně odpovědný za případné škody, ale měl by možnost operativního přístupu. Sedláci také požadují, aby došlo k urychlenému zavedení zastropování přímých plateb za současného důsledného sledování propojenosti zemědělských podniků. Sledovat by se měla pouze majetková propojenost a pouze u podniků právnických osob tak, jak to je také obsaženo v návrhu nové aplikace Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027 a jak to odpovídá smyslu tohoto opatření.

ASZ ČR uplatnila po říjnovém jednání Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky připomínky, které uvádíme níže v kompletním znění, které jsme zaslali Ministerstvu zemědělství ČR.

Standard DZES 5 (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy jako podmínka poskytnutí přímých podpor):

• ASZ ČR v rámci projednávání tématu eroze dlouhodobě zastává stanovisko, že je nutné nechat prevenci maximálně v pravomoci zemědělce, ale za podmínky, že v případě skutečných projevů eroze bude plně zodpovědný za škodu. ASZ ČR proto požaduje, aby konečná podoba standardu DZES 5 byla nastavena tímto směrem.
• V této souvislosti ASZ ČR odmítá, aby byli zemědělci nuceni deklarovat konkrétní použité půdoochranné technologie předem již v rámci Jednotné žádosti. Tento návrh nebyl nikdy v rámci mnoha jednání k ochraně před erozí a standardu DZES 5 projednán a zásadně odporuje zemědělské praxi, kde je nutné často rozhodovat velmi operativně na základě aktuálních podmínek. ASZ ČR je přesvědčena o tom, že by české nastavení nemělo směřovat k přílišně byrokratickému řešení pro domácí zemědělce a mělo by více respektovat aktuální vývoj k tomuto standardu v EU, který naopak směřuje k jeho výraznému uvolnění.

Přímé platby

• ASZ ČR nadále trvá na zásadním požadavku, aby došlo k urychlenému zavedení zastropování přímých plateb za současného důsledného sledování propojenosti zemědělských podniků. Toto opatření je zcela zásadní pro řešení mnoha problémů v zemědělském sektoru. Argumentaci k jeho podpoře předkládá ASZ ČR opakovaně na všech jednáních.
• Pokud se týče sledování propojenosti, ASZ ČR důrazně žádá, aby se sledovala pouze majetková propojenost a pouze u podniků právnických osob tak, jak to je také obsaženo v návrhu nové aplikace SZP po roce 2027 a jak to odpovídá smyslu tohoto opatření. Současnou praxi SZIF, kdy je zcela nepřiměřeně a nesystémově sledována propojenost u jednotlivých samostatně podnikajících i nepodnikajících fyzických osob na základě příbuzenských vztahů či jiných vazeb, které nijak nesouvisejí s jejich zemědělským podnikáním, považuje ASZ ČR za zcela absurdní a nepřijatelnou. Zcela totiž odporuje původnímu záměru, a především platnému právnímu rámci na svobodné a samostatné podnikání, když navíc na druhé straně nedochází ke sledování majetkového propojení u všech podniků právnických osob, ačkoli z praxe vyplývá, že u některých skupin těchto podniků bývá riziko zneužití veřejných prostředků vyšší.
• ASZ ČR zásadně požaduje snížení minimálního zatížení z původních 0,30 VDJ na 0,25 VDJ/ha u všech provozních dotací včetně dotací do ANC oblastí, AENVI a EKO dotací. Tento návrh odporuje současné situaci, kdy se zemědělci obzvlášť v některých regionech potýkají s následky klimatické změny. Pokud například zemědělec má přežvýkavce a má z různých důvodů k dispozici jen TTP, nemá možnost v případě sucha zajistit krmivovou základnu, a navíc nesmí dle potřeby rozorávat TTP.
• V této souvislosti také požaduje ASZ ČR zápočet oslů do zatížení VDJ. Osli jsou standardní hospodářská zvířata a v zahraničí se běžně do zatížení počítají. ASZ ČR proto žádá, aby na ně bylo nahlíženo z pohledu legislativy i z pohledu dotačních podmínek jako na koňovité.
• Dále ASZ ČR žádá o otevření tématu zákazu rozorání TTP v ANC oblastech i mimo tyto oblasti. Plochy zákazu byly vymezovány v roce 2004 a následně 2013 v době, kdy neplatila nebo platila dosti odlišná pravidla DZES. Za tuto dobu došlo k významným změnám v DZES (zavedení redesignu v DZES 5, ekoplatba a povinnost vymezovat neprodukční plochy atd.) a i zákaz rozorání si proto zaslouží výraznou revizi. Vzhledem navíc i k povinnému nárůstu jiných zelených ploch (např. pásy kolem vod, zelené úhory apod.) nebo klimatickým změnám. Naproti tomuto stojí zákaz rozorání DPB s kulturou TTP, takže není možné si v rámci farmy flexibilně vyrovnat poměr ploch pro výrobu krmiv.
• ASZ ČR nesouhlasí s návrhem na úpravu podmínek poskytnutí ekoplatby na podporu pásového střídání plodin, kdy se nově navrhuje možnost žádat o tuto podporu i na pozemcích, které nejsou evidovány jako mírně nebo středně erozně ohrožené. ASZ ČR to považuje to v této souvislosti za zcela nehospodárné využití finančních prostředků, protože se jedná jen o jednu z mnoha dalších půdoochranných technologií (POT).
• U podmínek na poskytnutí ekoplatby na podporu údržby krajinných prvků ASZ ČR požaduje, aby souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody k seči nebo pastvě DPB, na kterém je mokřad nebo skalka bylo možné doložit nejpozději den před zahájením seče či pastvy. Výrazně by to usnadnilo administrativní náročnost.
• V rámci podpory mladých zemědělců ASZ ČR žádá, aby podmínka lhůty od počátku hospodaření byla sjednocena s nastavením v rámci II. Pilíře, kde byla po diskusi prodloužena na 5 let. Tuto změnu považuje ASZ ČR za velmi pozitivní pro smysluplnou potřebnou generační obměnu na farmách a doporučuje ji proto převzít i v nastavení přímé platby.
• V souvislosti s Doplňkovou platbou pro mladé zemědělce ASZ ČR také opakovaně upozorňuje na nedostatečnou úpravu týkající se uznávání zemědělské kvalifikace prostřednictvím praxe. Aktuálně navrhované nastavení sice zavádí uznávání praxe, ale úprava vůbec nebere v úvahu například děti z rodinných farem, které na farmách svých rodičů pomáhají od dětství a málokdy mají (po dovršení plnoletosti) smlouvu na plný úvazek. Návrh také nebere v potaz například spolupracující osoby a další formy práce na rodinné farmě. ASZ ČR opakovaně navrhovala přejmout řešení, které úspěšně funguje například v Německu, tedy minimálně dvouletá praxe v rozsahu 15 hodin týdně, přičemž varianty doložení takové praxe mohou podle názoru ASZ ČR být:

• pracovní smlouva odpovídající průměrné pracovní době min. 8 hodin týdně v rozsahu nejméně 30 týdnů a 300 hodin ročně;
• člen rodinného podniku s povinným zdravotním pojištěním;
• akcionář nebo společník zemědělského podniku se smlouvou na min. 8 hod týdně.

• Dále ASZ ČR žádá o zpětné umožnění zařazení krajinotvorných sadů do ekologicky obhospodařované půdy. Zemědělci, kteří hospodaří ekologicky a nechtějí současně na části pozemků hospodařit konvenčně jsou nuceni tyto plochy kvůli této změně z loňského roku vyřazovat z evidence, což popírá povinnost mít všechny plochy v LPIS.

Ing. Veronika Jenikovská, tajemnice Asociace soukromého zemědělství ČR