PETICE PROTI VYHLÁŠCE č. 64/2025 Sb. O DOBÁCH LOVU

Vážení spoluobčané, myslivci a přátelé zvířat,obracíme se na vás s peticí, která může pomoci změnit současný postoj ministra zemědělství Marka Výborného a samotného ministerstva zemědělství, a to ve věci lovu samic spárkaté zvěře ve věku do dvou let v období jejich březosti.

Ministr zemědělství Marek Výborný již podepsal vyhlášku č.65/2025 Sb, která umožňuje lov březích mladých samic ve věku dvou let. To v praxi znamená, že například kolouch (samička) se narodí v červnu, v příštím roce v červnu je jí rok. V září je jí 15 měsíců a zmíněná, v té době již laňka, jde do říje. Je oplodněna, tak jako ostatní starší samice jelenovitých. Od října u oplozené laňky začíná první trimestr, v lednu druhý trimestr a plod se nadále vyvíjí. Na konci ledna, konkrétně 31.1 končí lov laní, daněl, muflonek starších dvou let (věk cca 32 měsíců a více) a ty mohou v klidu a bez ohrožení pokračovat v březosti a jsou chráněny zákonem. Kdežto samice, kterým je v té době cca 21 měsíců a více, u nichž je průběh březosti a vývoje plodu úplně stejný, zákonem chráněny nejsou a mohou být loveny těsně i před kladením mláďat. Zde vidíte diametrální rozdíl v přístupu k mladým samicím do dvou let a starším samicím nad dva roky.

Dalším paradoxním krokem vyhlášky je hájení lišky obecné v době kladení liščat od 1.3 – 30.6, což jasně říká, že lišku v době březosti, kladení a starání se o mladé lovit nelze, ale laně, srny, daněly, do dvou let v době plné březosti, kladení a starání se o mláďata, lovit lze. Chápete kocourkovskou logiku ministerstva zemědělství? Odstřelem samice (laňky, čiplenky, danělky a muflonky) je zabit zároveň i plod, který je v tomto období již zcela vyvinutý. Je celkem známo, že plod ve třetím trimestru je již schopen vnímat vnější podněty a bolest, kterou při smrti matky podstoupí a matka umírá s vědomím smrti svého potomka. Vyhláška č. 65/2025 tak, porušuje zákon o ochraně zvířat, dále navádí k přímému týrání a ještě ho schvaluje.

Zákon o veterinární péči v § 21 odst. 14 jasně říká, že na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice. Z důvodu vyššího obsahu těhotenských hormonů maso z březí plemenice a ulovené březí samice (laň, srna, daněla) není možné uvést maso k přímé spotřebě, nemůže jít ani do výkupu, je tudíž pro člověka nepoživatelné. Jaký rozdíl je mezi březí samicí jelenovitých a březí plemenicí? Vyhláška č. 65/2025 je tak v rozporu se zákonem o veterinární péči.

Česká republika je jedinou evropskou zemí, kde je legálně možné lovit březí samice jelenovitých do dvou let věku i ve vysokém stádiu březosti, kde je také možné tyto samice lovit i v době kladení mláďat. Ve všech evropských zemích lze lovit loňská mláďata, která ještě nedosáhla říje a nebyla oplodněna. (Rakousko, Německo, Slovensko). Zároveň lze s úspěchem pochybovat o tvrzení pana ministra, že personál obou státních podniků loví zvěř podle etických pravidel a nedochází k lovu vysoce březích samic, tj. v období od února do doby kladení. Personál státních podniků je motivován k lovu formou tzv. zástřelného a lovci nemusí dokládat věk ulovené zvěře včetně markantů pro kontrolu správnosti prováděného lovu orgánu státní správě myslivosti.S vaším podpisem bude možné přístup MZe změnit. Děkujeme

Za petiční výbor:Ing. Daniel Černý – odborný lesní hospodář

PhDr. Pavla Benettová, Ph.D. – předsedkyně spolku STOP sečení srnčat

Radek Podhorecký – člen myslivecké rady OMS Příbram, Myslivci pro Přírodu

Vyplněné petiční archy prosím zasílejte na adresu spolku:

STOP sečení srnčat

U Školy 2653/5

České Budějovice 5

370 06