Farmáři budou dostávat vyšší zálohy na přímé platby, mj. kvůli extrémům počasí
22.07.2025 | ČTK
Zemědělci budou mít nově možnost dostávat u přímých plateb na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat vyšší zálohy. Jedná se o navýšení z 50 procent na 70 procent, změnu schválily členské státy EU. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zemědělství. Cílem nového nařízení je zmírnit dopady mimořádných událostí, jako jsou extrémní klimatické jevy nebo válečné konflikty, které negativně ovlivňují zemědělský sektor v celé EU.
"Česká republika podpořila spolu s dalšími členskými státy iniciativu Irska na zvýšení zálohových plateb. Toto mimořádné opatření pomůže zemědělcům překlenout obtížné období a zajistit stabilitu v zemědělské produkci," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Navýšení záloh u přímých plateb o 20 procent je mimo jiné reakcí na obchodní napětí s USA, válku na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě a extrémní klimatické jevy, které vedly k narušení dodavatelských řetězců, růstu cen vstupů a poklesu konkurenceschopnosti evropských zemědělců. Ministerstvo očekává, že nařízení vstoupí v platnost v první polovině září.
Přímé platby v zemědělství jsou finanční podpory poskytované zemědělcům přímo z rozpočtu Evropské unie v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Jde například o základní podporu příjmu, takzvanou podporu BISS, což je nejrozšířenější forma podpory vyplácená na hektar zemědělské půdy. Dále mezi přímé platby patří podpora mladých zemědělců do 40 let, kteří začínají hospodařit, nebo podpora pro malé zemědělské podniky do deseti hektarů. Vyšší zálohy budou nově možné i u doplňkové redistributivní platby zvýhodňující malé a střední farmy nebo u plateb vázaných na produkci, například na pěstování bílkovinných plodin.
Významné škody českým zemědělcům způsobily například loňské jarní mrazy, kvůli kterým klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let úroda ovoce o 65 procent. Významné ztráty zaznamenali zemědělci také po loňských povodních, někteří farmáři přišli o zvířata, jiní měli poničenou úrodu nebo samotné podniky.
V důsledku války na Ukrajině pak zemědělci i potravináři opakovaně upozorňovali na bezcelní dovozní kvóty, které způsobují výkyvy cen na domácím trhu a ohrožují některé sektory, konkrétně cukrovarnictví a drůbežářství. Vadí jim také, že producenti na Ukrajině nepodléhají přísným výrobním a environmentálním standardům, které platí v zemích EU. Nerovnost v pravidlech podle nich vytváří neférové konkurenční prostředí na evropském trhu.
Státní zemědělský intervenční fond, který mezi zemědělce administruje dotace, loni poskytl zálohy na deset dotací, celkem vyplatil přibližně 9,7 miliardy korun. Celkem fond loni mezi zemědělce rozdělil 41,2 miliardy korun v rámci SZP.
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii
- Dostavba dálnice D52 se o krok přiblížila realizaci, stavba má kladné posouzení vlivu na životní prostředí (22.07.2025)
- Společnosti MP Krásno z Val. Meziříčí loni mírně klesly tržby a stoupl zisk (22.07.2025)
- Kdo se bojí rodinných farem? (22.07.2025)
- Nový druh v Česku: Na jižní Moravě se objevila včela z Asie, podobá se čmelákovi (22.07.2025)
- Česko se zařadilo mezi 10 nejúspěšnějších států v plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) (22.07.2025)
- Indie boduje na světovém trhu s hranolky. Export roste o desítky procent (22.07.2025)
- Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět (22.07.2025)